a podle toho i znělo a psalo se přěvor: prziewor Pass. 414 (2), t. 418 atd.; – v -u na př. čubr (rostl.) z lat. ciperus, chubr MVerb.; šunka, něm. Schinke sthněm. scincha, je podle jihoněm. Schunke (Kluge 302).
V bobr a stsl. bebrь vedle got. bibrus a lat. fiber není změna i-o, e, nýbrž slovo to jest obecné indoevropské, pův. bhe-bhr-ú-s, redupl. z koř. bher-, jenž jest i v lit. adj. bėras = hnědý; srov. Mikl. Fremdw. 77 a Kluge 29.
Příklady některé, kde toto i jest odsuto, v. v § 175.
i se přisouvá.
174. i je přisuto v dial. sedym (psáno -dy-, aby se nečtlo -ďi-), osim Šemb. 82 (opavsk.), Suš. 341; oſym set Mand. 63ᵇ, oſim mil t. 20ᵃ, oſim noh t. 29ᵇ; je tu pohybné (gen. sedmi atd.) a dialektickou střídnicí pohybných hlásek jiných, které se tu v nářečích jiných vyskytují (č. ob. sedum. slc. sedem, slc.-záp. sedom atd.).
Místo part. šel je dial. išeł BartD. 37 (stráňsk.), išeu t. 38 (lipovsk.), slc. išiel, odišiel Pastrň. 109; i- je tu přidáno podle praes. idem atd.
Ke kočka je náležité adj. stč. koččí, budeš-li sě mýti koczczym ſtrzyebrem in nitro Pror. Jer. 2, 22, mozk pſy a mozk koczty LékB. 46ᵇ (z koččí), kocztye ſadlo t. Za to je nč. kočičí. Tu vniklo -i- trvám vlivem podobného adj. kačičí, utvořeného ze subst. kačicě; bylo stč. kačičie mýdlo, kacziczie mýdlo RostlB. 146ᵃ a j., a podle toho také koččí změněno v kočičí.
K subst. lácě je náležité adj. lacný, jako prácě-pracný; na př. laczno Jid. 67 a j., a dosud tak v češtiné jihozáp., v Opavsku, na Valašsku a na Slovensku, Šemb. V a VI a BartD. 62. Vedle toho je již stč. také laciný, budu jim laczyn Štít. uč. 19ᵇ, nč. laciný Us. -i- přibylo sem trvám analogickým vlivem subst. lacina, doloženého jako příjmení již ve stol. XIV, Johannis Lacyna, TomZ. 1386 n170.
Mnohdy je i (y) přidáno jen v písmě. Na př. gymyety PassKlem. 249ᵇ, (čti jmieti, nikoli jiměti), puohrzymyelo t. 176ᵃ (-hřm-), na drzywy t. 176ᵇ (na -dřvi), gydeſſe t. 181ᵇ (jd-); peczylywoſt EvOl. 105ᵃ ( čl-); a j.
i se odsouvá.
175. Případů toho je několik. Zejména bývá i vynecháno:
1. ze skupin tirt, trit, a zvláště tilt, tlit. Na př. krchov z něm. Kirchhof, dial. srka Prasek 25 (opav.) m. sirka; kontrbuce BartD. 62 (val.), Kabrhel, z -ri-; stč. lučišče ſlnych ŽKlem. 124ᵇ m. silných, jádry oblnymi t. 121ᵇ m. obilnými, za chwlku Chir. 281ᵃ m. chvilku; modltwa ŽKlem. 117ᵇ m. modlitva, na modltwu t. 63ᵇ, pan plchta z Žirotína DalC.
