v germanštině, kde z koř. ber- (= pův. bher- atd.) jest got. 1. gabaúr-ths) (něm. Geburt), 2. praes. baira) fero, 3. praet. bar) tulí; –
v sanskrtu, kde z koř. bher- jest 1. bhr̥-tiš porod, 2. bharati†) nese, 3. bhara-†) adj. nesoucí.
Stupnice tyto pak úhrnem svědčí, že byla stupnice původní, praindoevropská: 1. ě (t. j. hláska vzniklá oslabením z e), 2. e, 3. o.
Při stupnici této vyvíjejí se – v jazycích indoevropských vůbec a v slovanštině taktéž – některé zvláštnosti, pro kteréž je třeba lišiti zde několik případů různých, zejména případy, kde stupeň střední má α) ei̭, ß) eu̯, γ) u̯e, δ) er, el, t) em, en, f) e s hláskou jinou než v případech vyčtených.
α) Stupeň střední ei̭.
73. Stupnice indoevropská tu jest: 1. i (místo ěi, ě- zaniklo), 2. ei̭, 3. oi̭. Na př.:
z koř. -vei̭d- věděti jest 1. vid, v 1. os. množ. skr. vid-má, ř. ἴσμεν m. ϝίδ-μεν, got. vitum; – 2. veid, v ř. ϝείδο-μαι; – 3. void, v ř. οἶδα m. ϝοῖδ-α, skr. vēd-a, got. vait něm. weiss; –
z koř. στειχ- kráčeti jest 1. στιχ-, v aor. ἔ-στιχ-ov; – 2. στειχ-, v praes. στείχ-ω; – 3. στοιχ- v subst. στοῖχ-ος řada; –
z koř. λειπ- opouštěti jest 1. λιπ-, v aor. ἔ-λιπ-ον; – 2. λειπ-, v praes. λείπ-ω; – 3. λοιπ-, v perf. λέ-λοιπ-α, adj. λοιπ-ός; –
z koř. πειϑ- přemlouvám, přesvědčuji, jest 1. πιϑ-, v aor. ἔ-πιϑ-ον, πιϑ-έσμϑαι– 2. πειϑ-, v praes. πείϑ-ω; – 3. πoιϑ-, v perf. πέ-πoιϑ-α.
74. Stupnice se střídnicemi slovanskými jest: 1. ь (za pův. i); 2. i před souhláskami, ьj před samohláskami (oboje za pův. ei̭); 3. ê před souhláskami, oj před samohláskami (oboje za pův. oi̭). Příklady:
3. bês, v stsl. běs ъ č. běs, a boj v stsl. bojati sę č. báti se, – vedle skr. bhī timere, lit. baisa bázeň, baisus strašlivý; –
2. bid, v stsl. obida iniuria, obidêti iniuria afficere; – 3. bêd, v stsl. bêda č. bieda, bída; –
1. blьsk, v stsl. blъsnąti m. blьsknąti, subst. blьskъ splendor, stč. blsket m. z blьskъtъ, – 3. blêsk, v stsl. blêskъ splendor č. blesk; –
2. bьj, v stsl. bьją, rus. bьju, stč. biu; – 3. boj, v psl. boj-ь, stsl. boj flagellum.
2. či, v stsl. po-či-ti requiescere, č. odpočinouti; – 3. koj, v po-koj-ь č. pokoj, kojiti; – v nč. ob. odpočnouti není stup. 1. čь, nýbrž je to novotvar podle počnouti incipere; –
