Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<536537538539540541542543544>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

Část druhá.

I. Přesmykování.

Při přesmykování vidíme zřetelně výsledek, any totiž hlásky a někdy i slabiky a hláskové skupiny v pořádku jiném jsou spojeny, než býti mají; na př. podle něm. Thaler má býti tolar a bývá také toral, místo stredoplovúcí je plovostredúcí ROlB. 60ᵃ atd.

Příčinou přesmykování bývá často takové skupení hlásek, které je mluvidlům nesnadné; na př. mělo by býti praes. kvtu (kvetu), ale v kvt- je durativa -v- mezi dvěma explosivami, a obtížné toto skupení učinil si stč. jazyk snadnější přesmyknutím ve ktv-, praes. ktvu atd. Obtížnost u vyslovování je relativní a může býti v této příčině míra rozdílná podle rozdílnosti času a místa; nám bylo by nyní na př. skupení z-země obtížné a v stč. nebylo, nám na českém území západním je mhla většinou obtížné a příslušníkům nářečí chod., doudl. a některých moravských není. Vedle nesnadnosti jeví se někdy býti příčinou přesmykování jakási nejistota, v jakém pořádku hlásky spojeny býti mají; tak na př. v slovích přejatých (a také v některých domácích), ve kterých jest zároveň r a l, usus stále se kolísá a hlásky řečené tu v pravém pořádku nechává, tu přesmykuje, jako když se říká tolar vedle toral, Tyroly v. Tylory atd. Někdy přesmykuje se přeřeknutím nebo podobným tomu omylem, na př. jedenádcět deniel Pass. 555 místo neděl. Mnohdy je příčinou a mocí přesmykovací mylná analogie; na př. místo majoránka (z lat. majorana) říká se marijánka n. maryjánek BartD. 17 (zlin.), patrně mylným odvozováním od jména Marie. Někdy může příčin těchto působiti několik zároveň, a naproti tomu ovšem často nepoznáváme, proč se přesmyknutí stalo.

Co do stáří jsou některé ze změn sem patřících z doby prastaré, na př. břeh stč. břěh, brêgъ vyvinulo se z původního berg- v době předhistorické; jiné jsou mladší nebo z doby nové, na př. korovlat Šemb. 26 (vých.-česk.) m. kolovrat.

Co do pravidelnosti pak pronikly některé z těchto změn důsledně a bez výjimky, kdekoli jim byla příležitost, na př. změna právě dotčená berg- v brêg-, břeh, vůbec a všeobecně změna skupení tert v trêt; –

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 13 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).