Dialekticky vyskytuje se také ou za spisovné ů: bývalé ó přešlo v uo a ů toto bylo ū = ú, změnilo se tedy dále v ou, na př. stč. hróza, róžě, nč. hrůza, růže, dial. hrouza BartD. 92 (keleck.), rouža t. 52 (dolsk.), příkop-příkůpek-příkoupek, rosa-zarousati atp., sr. § 184.
Nč. pravopis má stran ú, ou proti ů ustálené pravidlo. Ale usus má tu některé omyly; viz o tom při ů, § 183.
Změna podobná je v německém û-au a û-ou, na př. hûs-haus a hous. V nář. bavorském mění se û tu v ou tu v au od stol. XII, ve východofranckém a slezském bývá au za û od pol. XIV, jinde ve střední němčině od XV stol., v. Weinhold, Mittelhochdt. Gramm. § 83 a 85. Mám za to, že odtud také změna česka ú-ati dostala podnět; srov. výklad podobný při změně ó-uo-ů na konci téhož § 183. –
Za ú, u bývá uo; za -ú psáno -uow.
198. V době, kdy se vyslovovalo ještě buoh atp. způsobem starším a již také bůh t. j. būh atd. způsobem novějším, bývá zvratnou analogií psáno – a v řeči archaisticky affektované snad i vyslovováno – uo též místo náležitého ú, ano někdy i místo krátkého u. Na př. dluoho Vít. 32ᵇ, buognoſt Otc. 6ᵇ, NRada 707, v zemi buogné Háj. herb. 358ᵃ, v kterakém ruoſſe (rúcho) Pr. pr. 254 a j., v bielých ruoſſiech Mill. 26ᵇ, ruocho Háj. 208ᵇ jenž ſluol t. 48ᵇ, velmi kſtwuoczich (sic) t. 49ᵃ, tepruow List. 1454 (v ČČMus. 1887, 117), v uoli KolB. 1519, zuoffati ChelčP. 183ᵇ, ſuokromij t. 155ᵇ, w uodole t. 158ᵃ, sluonce Pref. 72; naſleduoyg Otc. 61ᵃ waruog ſe Hořek. 13ᵇ a j.; celuo ves rkp. XVI stol. (Listy filol. 1874, 50), tuoz stranú Mill. 30ᵃ, kteruoz věc t., kteruož (sg. akk.) Háj. 126ᵃ, takowuož ſſkodu t. 33ᵃ, ſwuo (sg. akk.) KolB. 1519, yakuo ſſkodu t. 1524, s Waňuo KolA. 1515; podle domuo KolB. 1520 (sg. gen.), z toho przigmuo KolA. 1517; buduo Otc. 284ᵃ (3. plur.), že jsuo učinili rkp. XVI stol. (Listy filol. 1874, 50).
Stejnou analogií, vzatou z pl. gen. -uov, psáno někdy -uow za koncové -ú: byl pl. gen. psaný chlapuow podle výslovnosti starší, a byl vedle něho již tvar nč. chlapů vysl. chlapū; podle toho psáno v téže době někdy -uow také za náležité -ú, na př. z obuow ſtran Mill. 40ᵃ m. z-obú, obuov práv Tovač. 28, druhých obuow stavóv Ctib.Jg., z rukuow EvOl. 9ᵃ, na svých kolenuow Háj. 90ᵇ, pro čest andielſkuow EvOl. 12ᵃ, uškoditi mohuow Mill. 26ᵃ, neſſuow t. 12ᵇ.
Za ou bývá au.
199. Složené sloveso do-úfati (4slab.) přešlo synizesí v doufati (3slab.). V době změny au-ou, když způsobem starým se ještě píše saud a výslovnost se chýlí k soud anebo jest již soud, vzniká zvratnou analogií také daufati m. doufati: dauffati ChelčP. 159ᵃ a j., Vel. Jg., daufám Br. Jg. atd.
