ъ, ь při r, l v tъrt, trъt atd. ).
59. V následujících §§ podávám sbírku příkladů na české tvary trt, tlt (tr̥t, tl̥t). Při výkladu jejich jde v případech daných o dvě věci: jaké bylo jer při r, l, zda-li ъ či ь, – a kde bylo, zda-li před r, l či za ním. Poučení o tom nabýváme s několika stran.
Poučují nás o tom jiné jazyky indoevropské. Na př. litevské adj. kruvinas krvavý svědčí, že bylo psl. krъvь, a podobné svědčí lit. viršus pro psl. vьrchъ, lat. vertere pro vьrtêti, lat. glutire pro glъtati atd.
Dále poučují nás o tom jiné jazyky slovanské. Z pův. tъrt atd. vyvinulo se totiž tr̥t, tl̥t jenom ve slovanštině jižní) a české (skupině A), kdežto v slovanštině ruské (B) a polské i lužické (C) zůstává r, l souhláskou a za bývalé ъ, ь vyvinuje se samohláska jiná, která ukazuje, kde prvé jer bývalo, a mnohdy také jaké bylo. Na př. ruské gorbъ a pol. garb svědčí, že bylo psl. gъrbъ; podobně svědčí rus. zerno a pol. ziarno pro psl. zьrno; rus. krovь a pol. kreŵ pro krъvь; polské tart svědčí, že bylo původně tъrt nebo tьrt, – pol. tłut, tułt, tłot, tołt je svědectvím pro tъlt, – pol. tełt pro tъlt, tьlt, – pol. tilt pro tьlt, – pol. tieřt, tiert stpol. tirt pro tьrt, atd.
Konečně máme poučení v daném slově samém anebo v blízkých jeho příbuzných. Na př.:
hrst, krmě nemůže pocházeti z gьrst-, kьrm, poněvadž po g-, k- nemohlo následovati ь; – stsl. žrlo (psáno žrьlo) a grlo (ps. grъlo) jsou ovšem slova příbuzná, ale nikoli stejná: žrlo je z gьr- koř. ger-, grlo pak ze stupňovaného gor- (sr. Jag. Arch. 7, 119), svědčí tedy stsl. grъlo č. hrdlo pro psl. gъrdlo, žrъlo pak pro gъrdlo ; –
stč. žrnov, črný nemůže pocházeti z gъrn-, kъrn-, poněvadž g-, k- by se tu nebylo změnilo v ž-, č-; –
jerové e v sg. nom. krev, pl. gen. jablek atp. svědčí, že jer bylo za souhláskou r, l, nikoli před ní, tedy že bylo krъvь, jablъkъ atd.; –
tvary stupňované mrak, vláha svědčí, že mrknouti, vlhnouti je z mьrk-, vьlg-; z kořenů merk-, velg- jest na nižším stupni mьrk-, vьlg-, na vyšším mork-, volg- a z toho mrak, vláha; –
tvary stupňované strom, brod svědčí, že strmý a stč. brdu (praes.) je ze strьm-, brьd-, koř. strem-, bred-; –
tvar stupňovaný slepý stsl. slêpъ svědčí, že oslnouti (m. oslpn-) je ze slьp-; –
