Příkladem tomu jest pl. gen. sklonění složeného dobrъ-jichъ, staž. dobrých.
25) ъjь staž. ý.
Příklad: sg. nom. akk. masc. téhož sklonění dobrъ-jь, staž. dobrý. Podle pravidla jerového mělo by z dobrь1jь1, býti -ej; ale tu zaniklo koncové -ь dříve, než pravidlo dotčené nastalo. Změna vyvíjela se tu tedy postupem: ъjь-ъj-ý: mezi ъj a ý mohl býti stupeň přechodný yj, srov. Lesk. Handb. 2 38.
26) ьja staž. iá.
Příklady: sg. nom. fem., du. nom. akk. masc. a plur. nom. akk. neutr. božьja, staž. božiá z toho změnami dalšími (srov. § 114) božá, přehlasované božie, zúžené boží; – sing. nom. bratrьja, kъnęžьja, staž. bratriá, kňažiá, a dále bratŕá, kňaží, přehlas. bratřie, kněžie atd.; – sg. gen. masc. *rebrьja, staž. rebriá, a z toho dále ŕebŕá, řebřie; – sg. gen. a plur. nom. akk. neutr. listьja, staž. listiá, a z toho dále lisťá, přehlas. listie, zúž. listí; – part. praes. pьja, z psl. pъję, staž. piá, a z toho dále pá přehlas. pie. na př. ani pie ani jěda Pass. 127; nč. part. pije bibens je novotvar; – ve kmenech prьja-, smьja- atp.: inf. prьja-ti, staž. priáti, a z toho dále pŕáti, přieti nč. dial. příti (přáti); part. prijalъ staž. priál pŕál, přál; subst. prьjatel-, staž. priátel- atd.; inf. smьjati sę staž. smiáti sě, smáti sě, smieti se atd. Je tu řada změn; její stupně jsou: 1. ьja, 2. iá, 3. á, 4. ie. 5. í, na př. listьja-listiá-lisťá listie-listí. Stupně 1. listьja a 2. listiá jsou předhistorické; stupeň 3. lisťá je na konci doby předhistorické a na začátku historické; stupně 4. listie a 5. listí jsou historické. Že byl stupeň 1. listьja, svědčí mluvnice; byl v praslovanštině a je v stsl. dochován do doby historické. Stupeň 2. listiá předpokládáme, poněvadž ho potřebujeme, aby se nám vysvětlilo změkčení v stupni následujícím lisťá: změkčení to není od stupně -ьja. neboť t- neměkne od ь: také není změkčení od -á stupně následujícího, neboť -á samo neměkčí; nezbývá tedy než mezi psl. -ьja a české historické -á vložiti české předhistorické iá. Stupeň 3. lisťá sahá z doby předhistorické do historické a je tu dosvědčen zřejmými doklady, na př. častégo pita Greg. t. j. piťá. part. przal AlxM. 7, 1 t. j. přál, neprzal Hrad. 77ᵇ. Stupně pak poslední 4. listie a 5. listí vyvinuly se až v době historické, hláskoslovnými změnami českými, přehláskou a zúžením. Zde, ve výkladu o stahování, týkají se nás ze stupňů ukázaných vlastně jen první tři, listьja-listiá-lisťá.
27) ьje staž. ie.
Příklady: sg. nom. akk. neutr. listьje staž. listie, božьje staž. božie: – sg. vok. zmьje staž. zmie: – plur. nom. gostьje staž. hostie, tito hoſtye AlxV. 1323; – praes. pьje- staž. pie-, pyeſ Alb. 68ᵇ t. j. pieš bibis, ktož sě napie té vody Krist. 52ᵇ, gíeme a píeme HusPost. 112ᵃ, leč pyete leč jieste Alb. 66ᵇ, ty mě zabyeſſ Pror. Jer. 38, 15, tělo ſhnye
