Vyhledávání (skrýt)

Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<557558559560561562563564565>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[561]číslo strany tiskuVe výčtu tomto prozatím nehleděno k některým tvarům vzoru zájmenného mój, mojь.

Z těch jsou některé delší t. j. plné, jak jich theorie žádá, na př. sg. neutr. nom. akk. moje, plur. nom. akk. fem. a akk. masc. mojě atd. a jiné krátké, na př. sg. mé m. moje, plur. mé m. mojě, pl. gen. mých m. *mojich atd. Půjde nám o tvary krátké a proto je nejprve vyčteme: Jsou to:

sg. nom. fem., du. nom. akk. masc. a plur. nom. akk. neutr. má, na př. ruka maa Pror. 64ᵇ, o ma přěmilá syny Pass. 333, ústa maa Pror. 64ᵇ, – místo plného moja, přehl. mojě, doloženého v sg. nom. fem. a plur. neutr.: mogie rodina Hrad. 82ᵃ, moge slova AlxV. 57 (du. nom. akk. masc. doložen není); –

sg. nom. akk. neutr. mé, na př. srdce mee Pror. 12ᵃ, – místo plného moje, na př. srdce moge Modl. 134ᵇ; –

sg. akk. fem. mú, na př. muu duši Pass. 451, – místo plného moju, na př. řěč moyu AlxBM. 2, 38; –

sg. gen. (akk.) masc. neutr. mého, na př. meeho porozenie Pror. 37ᵃ, – místo plného mojeho (nedoloženého v jazyku starším); –

sg. gen. fem. mé, mee mysli Modl. 42ᵃ, – místo (nedoloženého) tvaru plného mojê, který by byl za stsl. mojeję nebo moję (§ 51); –

sg. dat. masc. neutr. mému, na př. bohu meemu Pror. 5ᵇ, – místo plného mojemu (nedolož. v jaz. starším); –

sg. lok. masc. neutr. mém, na př. v domě meera Pror. 3ᵃ, – místo plného mojem (nedolož. v jaz. starším); –

sg. dat. lok. fem. méj, na př. vecě mateři ſweey EvZimn. 45, na huořě meey Pror. 9ᵃ, – místo (nedoloženého) tvaru plného, který by byl za stsl. mojeji n. moji; –

sg. instr. masc. neutr. mým, ſwym mistrovstvím Pass. 464, – místo tvaru plného mojím (nedolož. v jaz. starším); –

sg. instr. fem. mú, na př. chtieše ji ſwuu rukuu stieti Pass. 20, – místo (nedoloženého) tvaru plného, který by byl za stsl. mojeją n. moją; –

du. nom. akk. masc. má, na př. rty ma ŽKlem. 105ᵇ, – místo tvaru plného moja (nedolož.); –

du. gen. lok. mú, na př. v muv uší EvZimn. 4, – místo plného mojú, na př. Olibrius počě pláščem očí ſwoyu zastierati Pass. 320; –

du. dat. instr. mýma, na př. myma očima Pass. 406, – místo plného mojima (nedolož.); –

pl. nom. masc., na př. mí synové ČernZuz. 109, mí Us. ob., – místo plného moji, na př. mogy bohové Pass. 475; –

pl. akk. masc. a nom. akk. fem. mé, na př. bohy ſwee Pror. 270, děti mee 6ᵃ, – místo plného mojě na př. posly ſwogye AlxV. 1965, twogie chyšě Hrad. 131ᵃ; –

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 14 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).