nudatny AlxBM. 5, 19, AlxB. 8, 28; – núčil z neučil, a z toho dále naučil, lež naučila se (= neučila se) Prostopr. 63ᵃ; – núžil z neužil jehož lepší bude nuſil AlxB. 8, 43 (verš 8slab.), své pokorné nuzil prosby AlxBM. 8, 13 (též); odtud nč. příjmení Nouži1. Srov. § 136 č. 11.
9) ě-a staž. á, v ob. třá Us., BartD. 88 (stjick.), třa t. 111 (laš., = třá), potřá Kouble 55 (krk.), ze třeba stč. třěba; srov. mrus. třeba-trea-tra Ogon. Stud. 95, treba-trja Verchrt. 606 (v nář. Lemkův).
10) i-a staž. á, v ďábel ze stč. diábel.
11) o-a staž. á, v Jáchym z Joach-, stč. Ján, zkrác. nč. Jan z Joan-, a ob. cák z copak, kdák z kdopak Us. podkrk.
12) o-e staž. o, Jenofa z Jenovefa Btch. 441. Někdy bývá také místo člověk psáno člok, ale to je zkrácení jen v písmě.
13) o-o staž. ó, o (délka v některých případech není zjištěna). Na př. donoho dobrého Túl. 12ᵇ z do-onoho: – dopata Anthonie Otc. 361ᵃ z do-opata; – pronu tvář AlxB. 4, 37, slova prona AlxBM. 4, 30, pronu pokoru, pronu sladkost Mat. 101, z pro-onu, pro-ona; – pobyedye Štít. uč. 125ᵇ, Alb. 55ᵇ, (Maria) puobyedye přédieše Vít. 35ᵃ t. j. póbědě z po-obědě; půbědní kázaní Háj. Jg.
14) o-u staž. ó neb ú. Obojího doklad je ve jméně Bohuslav staž. Bóslav, sluha jménem boſlaw Pass. 25 (v jiném rkp. na stejném místě buohuſlaw), a Búslav, Buslaus Reg. II. Krom toho vzniká z bohu- synizesí bou-, v. § 480.
15) u-o staž. v ū (psané ů), na př. duom nč. dům atd., v. § 183; – v ō, v dródomský Kouble 53 (krk.) z druhodomský.
16) u-u staž. ú, v stč. akk. tščútrobu, na-tščútrobu, z čehož přehláskou a jinými změnami hláskovými tščí- atd., na cztytrobu slušie přijímati tělo božie Štít. uč. 123ᵇ (= na lačný žaludek), na cztitrobu ApatFr. 20ᵃ, na ſſtitrobu piti GestaMus. 55ᵃ atd., pit pivo na ščutrovo BartD. 273. Podle dial. nom. ščutroba t., štítroba Šemb. 20 (lužnick.) je možná, že byl i stažený nom. tščútroba (ze tščie útroba); ale také je možná a více se mi podobá, že uvedený nč. dial. nominativ je k akkusativu nově přidělán, v dokladech starších je dosvědčen jen akk. ve rčení na-tščútrobu atp.
17) y-a staž. á, v ob. kdák m. kdypak Us. podkrk.
Synizese.
480. Když slabika samohláskou se končí a slabika následující opět samohláskou se začíná, bývá mnohdy vyslovení takové, že se zachovávají samohlásky obě, ale dává se jim splynouti v slabiku jednu místo bývalých dvou. Na př. dou-fati (3slab.) m. do-u-fati (4slab.). Je to tedy změna v počtu, skladu a rhythmu slabikovém a je známa pode jménem synizese.
