Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<351352353354355356357358359>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[355]číslo strany tiskuRozdílné ł, l, ľ je v některých případech na stejných místech, jako t, ť, c nebo d, ď, z, a je tu tedy poměr ł : l : ľ = t : ť : c = d : ď : z, na př. chváła : chvá/iti : chváľen = ztráta : ztraťiti : ztracen = rada : raďiti : razen; ale před e (pův.) a -b je proti střednímu l tvrdé t, d, na př. sg. vok. orle a hade, nom. hól a kost.

278. V historické češtině jest l dvoje, tvrdé a netvrdé; dotvrzeni toho viz v § následujícím.

1. Tvrdé ł je pravidlem v slabikách bývalých s -a, -o, -u, -y, -ą, -ъ a co z nich do češtiny se vyvinulo; tedy na př. v nom. chváła (z -la), vok. chváło (z -lo), słuha (z -lu-), gen. chváły (z -ly), akk. chváłu (z -lą). pl. gen. chvał (z -lъ), adjekt. małá (z -laja), małé (z -loje) atd.

2. Netvrdé l je pravidlem v případech ostatních: na př. v inf. chváliti (z -liti) a part. chválen (z -ľen). Jest tedy střídnicí za bývalé l střední (chváliti) a zároveň za ľ měkké (chváľen-) a vzniklo splynutím těchto dvou hlásek v jednu.

Případy, ve kterých české netvrdé I je střídnicí za býv. střední l a ve kterých za býv. měkké ľ, jsou:

a) za střední l je v slabikách s -e (původním), -ê, -ę, -i, -ь a co se z nich do češtiny vyvinulo; na př. v slovích ležeti stč. ležěti a ležati (z le-), sg. dat. lok. chvále (z -lê), mko (z -lê-), part. chvále, chválíc- stč. chváléc- (z –lę?, tele plur. telata (z –lę), chváliti (z -li-), chválíš (z -líšь), lest gen. lsti (z lь-), hůl stč. hól (z -lь), nom. akk. obistč. obi(z -lьje), gen. obistč. obinepřehlas. obi(z -lьja), dat. obistč. obi(z -lьju), želíš stč. žeš (z -lêješь) atd.; –

b) střídnicí pak za bývalé měkké ľ je české netvrdé l v případech vyčtených v § 262 a j. (při změně rj a j.), totiž:

v některých slabikách kořenných, na př. líbiti stč. ľúbiti z ljub-, lid stč. ľud z ljud- a j.; –

v kmenových koncovkách některých substantiv vzorů oráč, moře, dušě; na př. přítel stč. prieteľ z -teljь, – vůle stč. vóľa z volja, – pole stč. poľe z polje; –

v adjektivech -ľ, na př. Litomyšl stč. Ľutomyšľ z -mysljь; –

v substantivech s příponou -jan-, na př. Polan stč. Poľan- z poljan-, Kožlany Us. z koz(ь)l-jan-; –

v komparativech (a superlat.) s příponou -jьs-, na př. další stč. daľší z daljьs-, adverb. dále stč. dáľe z daljes-; –

v praes. indik. 1. sg. sloves třídy III. 2, na př. stč. veľu z velją; –

v praes. indik. 1. sg. sloves tř. IV, na př. stč. děľu, myšľu z dêlą, myšľą, a toto z dêlja, myslją; –

v part. -týchže sloves, na př. dělen, myšlen, stč. děľen-, myšľen-, z dêljenъ, mysljenъ; –

X
 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 10 měsíci a 6 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).