[353]číslo strany tiskut. Ezech. 23, 33, a rmautiti t. Jer. 31, 12, zarmucovali t. Isa. 63, 10; pak ovládá rmut-.
Přisuto jest dále r v rdousiti proti dusiti; za rdousiti bývá také hrdousiti, ztemněním chrtousiti; – v lašském kružel, kruželka BartD. 110 m. kužel-, mylným odvozováním od kruh; – v doudl. jertel Kotsm. 14 m. jetel; – v prostranky Us., Btch. 430, m. postranky; – v herzký a hersky Šemb. 31 a 60 (opavsk.) m. hezký, snad podle něm. herr-; – v dial. kortouč m. kotouč.
b) Odsuto jest r v několika slovích přejatých která by měla míti dvě r (sr. § 272 a § 287 č. 11); slova taková jsou: dial. bandoř, bandora v. brambor, z něm. Brandeburg, – moždíř slc. mažiar sthněm. morsâri, – tanistra z Tornister – mašírovat Us. z něm. marschieren, – execírovat Us. z exerc-, – fedrovati něm. fördern střhněm. fürdern (ale také fudern, fuodern), – puškvorec z něm. Brustwurz, – Bedřich z Friedrich, – Kedruta VšehK. 25ᵇ z Gertrud, – Marketa z Margareta, – Štemberk VšehJ. 30 ze Sternberk.
Za nynější jm. míst Chabry psáno de Chraber TomZ. 1433 n. 284, Chraber r. 1352, 1367 a 1405 v Tom. Reg. Decimarum 47, Chyraber t. 1369, vedle Chabr t. 1399 st. 4 b. a Chaber UrbE. 220, 226; r odsuto vlivem chab-, chabý, ochabnouti, ochabiti.
Dále jest r, ř odsuto ve stč. složeninách tichoviet Prešp. 152, vodoviet t. 140 m. -vietr, srov. dunovietr SlovKlem. 2ᵇ; – v hofmiſt KolB. 123a (1499), vormayſt t. 75ᵇ (1497) atp. m. -mistr; – v dial. tuť Kotsm. 15 m. rtuť, vezmi tutie LékA. 52a, vezmi Tutij Háj. herb. 306a, s Tutij t. 44a atd., m. rtut, rtuť; – ve zlin. žídlo BartD. 16 m. žřídlo; – a v laš. za BartD. 111 m. rza (= rez. stč. rzě, bez přehlásky rza); – účej m. úrčej (uřknutí).
l, ł, ľ.
276. V češtině byly kdysi – v době předhistorické – hlásky l-ové tři: střední l, tvrdé ł a měkké ľ. Na př. stč. chváła, chváliti, chváľen. Později je z toho l dvoje, tvrdé ł a netvrdé l, na př. chváła a chváliti, chválen. A na konec l jen jedno: chvála, chváliti, chválen. Srov. § 280.
Znění středního l udrželo se dosud, na př. chváliti, zelený; – tvrdé ł znělo jako polské ł, viz popis toho článkování v § 279; – a měkké ľ jest = lj t. j. l s mírným příhlasem jotovým.
Hlásky tyto píší se
dílem bez rozdílu měkkosti literami l, na př. chwala AlxB. 3,
11, chwaliti ŽWittb. 21, 23, chwalen t. 9, 3 (24), – nebo ll, na př. llabut MVerb., alle Brig. 28, gmyella Hrad. 71a, wyplanull AlxM. 2 2, zapomanull t. 2, 3, probawill t. 2, 6, wyprawyll t. 2, 7 a j., zpalyll AlxŠ. 4, 15, ktož
![[353]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00365.jpg){kind=link}