Dále přesmyknuto bývá často zv ve vz v adv. zvláště. Slovo toto je vlastně předložkový gen. = z-vláščě, je v něm tedy zv- náležité. Ale původ tento je zatemněn, vzniká domnění, že je to složenina s předložkou vz-, jako na př. ve vz-hóru nč. vz-hůru, a místo zvláště praví se vzláště, wzlaſſtie ChelčP. 50ᵇ, wzláſſtě Beck. 1, 579. Na pohled je to mechanické přesmyknutí zv- ve vz-, ale postup byl, jak ukázáno, jiný. Mylné domnění, kterým se sem dostala předložka vz-, mělo oporu v tom, že místo zvláště se říkalo zláště a že i ve složeninách s předložkou vz- místo vz- bývalo z-; říkalo se na př. vedle zlačněti správněji vzlačněti atp. (viz § 353), a podle toho změnilo se i zláště ve vzláště. –
Podobným přesmyknutím ne-li omylem je v ChelčP. 115ᵃ psané: (to) děje se newznuknutij ducha. t. j. ne-vznuknutí m. ne-z-vnuknutí.
V gemer. zvel, zvela, zvau Pastrn. 146 místo vzal atd. je naopak zv- m. vz-.
Příklady jiné: čpeła BartD. 111 (laš.) m. pčela, včela, – šmice chod. 53 m. mšice.
468. Přesmykují se sykavky (podnebné i nepodnebné) a ř (r).
Na př. dial. řáza BartD. 111 (laš.) m. zářa, záře, – řiček t. 17 (zlin.) m. zítřek, spolu se zvláštní smíšeninou č, – řížit, kamna jen říží Kotsm. 20, m. žířiti, srov. žeřěvie, – Kroměříž m. Kroměžíř, něm. Kremsier. stsl. žirь pascuum, – špiříž, chlební ſpirzizi Comest. 157ᵇ, m. špižíř, – doudl. poržít, poržu, poržel Kotsm. 13, porž- m. pořž-, za stč. požřieti, – prosecí chod. 53 a j., m. procesí, mylným spojením s prositi, – slc. mrúžiť a žmúriť Hatt. Skup. 68, č. mhouřiti. – Sem patří také stč. lesktati m. lekstati = lektati (v. § 407), leſktanye Nom. 67ᵇ, Vocab. 175ᵇ a j.
469. Přesmykuje se h, ch, k.
Podle lit. gegužė byl tvar slovanský náležitý žegъz-, dochovaný v rus. žegozulja Mikl. Etym Wtb. 407. Za to mělo by býti č. žehzule, ale je stč. žezhule, zezhule MVerb., Hod. 85ᵃ atd. Dalšími změnami je z toho zezhule, zezule a žež-.
Z Mathilda stalo se přesmyknutím a spodobením Mechtilda, Mechtylda Pulk. 132ᵇ. Také č. Perchta je identické s něm. Bertha Pal. 4, 1, 197; ale tu nevyvinulo se české cht z něm. th, nýbrž souvisí se starším zněním Perahtâ Wackern. Wtb. 28.
Místo Roprachtice říká se podkrk. Rochpratice Kouble 53.
Místo varhany je dial. harvany BartD. 30 (pomor.) a 66 (val.), – místo uherský je dial. huersk-, krala mathyaſſa huerſkeho MüllB. 618, mathiaſſa huerſkeho t.
Místo pazneht je dial. pahnozt BartD. 17 (zlin.), Neor. 8; srov. mrus. paznyhtь a pahnysьtь Ogon. Stud. 95.