nilo dříve v ьje a toto pak v ie. Totéž platí o ej- v případech následujících.
4) ejê staž. ie.
Za stsl. eję v sg. gen. fem. jeję, našeję atp. předpokládáme západoslovanské a ruské ejê, v. § 51. Toto pak ejê je v češtině staženo v ie. Příklady tomu jsou genitivy sg. fem. zájmenných kmenů měkkých, tedy jie, našie, všie, sie atd., z býv. jejê atd. a proti stsl. jeję atd.
Výsledek je zde stejný jako při ьjê (v. č. 28), možná že byl postup ejê-ьjê-ie.
5) eji staž. í.
Příklady tomu jsou dativy a lokaly sing. fem. zájmenných kmenů měkkých, tedy stč. jí, naší, vší, sí. Vedle jí, naší atd. vyskytují se také stč. tvary jiej, rašiej atd., ale to jsou novotvary podle sklonění složeného dobřiej; stč. tvary jí, naší atd. vyskytují se v textech nejstarších, v textech a v době, kde úžení ještě neproniká, na př. gi (ženě) Jid. 155 a j., nelze jich tedy vykládati z novotvarého jiej, našiejatd. Vykládáme je z pův. jeji, našeji atd. Tvary tyto souhlasí s tvary parallelních kmenů tvrdých toji atp., dochovány jsou do stsl., a byly zajisté v době praslovanské. Z nich vzniklo stč. jí, naší atd., tedy stažením eji v í.
Výsledek je zde stejný jako při ьji (v. č. 29); možná že byl postup eji-ьji-í.
6) eju, ejú staž. ú.
Příklady toho jsou du. gen. lok. zájmenných kmenů měkkých našú atp. z našeju atd., a sg. instr. fem. našú atp. ze staršího našejú, psl. našeją. Podle stejných tvarů ve vzoru parallelním toju a toją bylo zajisté také našeju, našeją; toto dochováno do stsl.; v češtině proniklo stažení.
Výsledek je zde stejný jako při ьju (v. č. 30); možná že byl postup eju-ьju-ú.
7) éja staž. á.
Příklady toho jsou: v kmenech slovesných V. 4 dêjalъ č. dál, sêjalъ stč. sál, – v impf. *nesê-jachъ staž. neśách stč. nesiech (přehlas.) atd.; – v nějaký staž. ňáký, nyaky obraz GestaKl. 38, ňáký ČernZuz. (z pravidla), Pelzel2 74, Nejedlý 318; nějaký staženo v době pozdní, kdy znění bylo již nějaký, a staženo tedy vlastně eja v á.
8) êje staž. ie.
Příklady toho jsou: v praes. I. 7. smêješь, smêjetь atd. (smêti audere) staž. smieš, smie atd.; rovněž tak dêješь atd. (dêti dicere) staž. dieš atd. : – v praes. III. 1. umêješь, umêjetь atd. staž. umieš, umie atd.; – v sg. lok. masc. neutr. sklonění složeného dobrê-jemь staž. stč. dobřiem, na př. o gynyem DalC. 100, w taciem peří ŠtítBud. 43.
Směješь audes, dêješь dicis, umêješь atd. je staženo v -ieš, a na
