Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<291292293294295296297298299>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

hrnecz t. 62'; že ji zawurże KřižA. 264; potwurdili Perw. (list. českopolsk. XV–XVI stol.) 8, potwurzugeme t., knížectví ſwurchu dotczenych t. 10, léta czturſteho t. 10; – nč. Turnov z trn- (podkrk. Trnov, ČČMus. 1864, 51); srov. pol. kurcz (m. žádaného karcz, křeč), kurczyć krčiti Jag. Arch. VII, 537.

Doklady pro al: v textě lat. Zuatopulch KosmA. I, 14, wultavam Kosm3. I, 2 (podobné v Reg. I: Dulgomil 1176, Pulſnice 1226); wultawu PulkR. 2ᵃ, rúcho wulnyene t. 2ᵇ, zamulczeno t. 162ᵃ; (střevíce) pulſſtienee Hrub. 248ᵇ (v plſſtieném t.); – v nářečích: žułtý BartD. 92 (keleck.), 86 (starojick.), 62 (rožnov.), žułty, hułtať, kulčiť (= slc. klčovať roden) BartD. 105 (lašsk.), Šemb. 50 (opavsk.), žulty květ Suš. 341; pulny Šemb. 78 (vých.-slc.).

Jako -u- v nč. Turnov a dial. žułtý atd. skutečně zní, tak mohlo se dialekticky ozývati také v době starší a v dokladech nahoře podaných; také v něm. Moldau můžeme spatřovati reflex výslovnosti stč. -ul-. Povšimnutí zasluhuje, že v dokladech starších jest ur, ul nejčastěji po souhlásce retné.

, mění se v ru, lu.

Změna tr̥t-trut má dokladů jen několik: kruczycze (krtice) Boh. m. 22ᵃ, že se ty smlúvy druzieti chce Třeb. fam. Kolovr. 10. mart. 1513, tepruw DalStrah. 4, Kat. 144, ODub. 92, NRada 772, Lobk. 33ᵃ, Hrub. 236ᵃ a j.; – v nářečích: tepruv Us. mor., mručeti, m. *mr̥č- (srov. pol. markot Brummer), pes na mě vručel Suš. 208; – srov. pol. mruczeć a těšin. grudzić m. gardzić (hrditi) Malin.wyr. 34.

Jako v tepruv. vručeti atd. u jistě zní, tak mohlo dialekticky zníti také v dokladech starších kruczycze a druzieti. Polské dial. grudzić, v blízkosti jazykových hranic českých, je tomu též svědectvím. –

Hojnější doklady má změna tl̥t-tlut. Stala se v češtině záhy, dokladů s tl̥t za nč. tlut je v stč. málo, jsou tu již jen jako archaismy. Táž změna dále nestala se v každém tvaru tl̥t, nýbrž jen v případech některých. Zejména v slovích následujících:

bl̥ch- z blъch-: stč. blcha dříve jednoslab., potom dvojslab. se slabikou bl̥ch-; z této vyvinulo se dial. bluch-, blucha Lact. 294d, bluchawý t., bluchowiſſtie t.; –

čl̥n- z čьln-: stč. člnek, czlnek Boh. 31ᵇ radins (= člunek tkalcovský), slc. čln, člnok (tvar slc. s má platnost jako stč.), č. člun, člunek, clunek MVerb.; –

dl̥b- z dьlb-: zlin. kadłb BartD. 6, slc. dlbsť, dlbať, č. dlubu, dloubati; –

dl̥g- z dьlg-: slc. dlh, zlin. dłžen BartD. 6, č. dluh; – stč. dlgý,

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 7 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.17
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).