Brünn = Brno ukazuje k býv. výslovnosti české Brino, něm. Udritsch = Údrč (v Chebsku) k býv. výslovnosti Údrič atp.
4. Stejné strus. dial. grytanь, slyzy atp. Sobol. Lekc. 52. –
Ze svědectví těchto a z doleji uvedeného analogického tirt, tilt – o kterém dokážeme, že jeho i (y) znělo – vyplývá trvám bezpečně, že i (y) psané v tvarech trit, tlit mělo platnost fonetickou, že zňělo.
Kvalitou bylo i v trit, tlit zajisté takové, jako v tirt, tilt; v. § násl.
r̥, l̥ mění se v ir, il (n. yr, yl).
227. To bývá uprostřed slov a na konci.
Doklady pro ir: Byrdo (Brdo) Kosm3. III, 4, Cirnin Kosm1. III, 2, Dyrzikray Kosm2. III, 36, Postolopirth KosmA. I, 13, Sirbin Kosm4. 1, 13, Zirbia Kosm2ᵃᵃ. II, 9, Wirsovici Kosm1. I, 34, Virsouic Kosm4. III, 4, Scirczinawez (Zrc-) Kosm4. II, 27; zatyrzenim HomOp., zkyrze. t.; birdo, mirkev, chirt, kirzno a j. MVerb.; zirno, poſtyrczen a j. ŽGloss. (tu z pravidla ir, yr); na zmirt Ostr.; ſirdcem Kunh. 148ᵇ, nakyrmiti 149ᵇ a j. (všeho 5krát); ztyirpiety AlxH. 6, 24, byrzo t. 1, 10, hyrzal t. 1, 33, potwirzal t. 1, 34 a j. (nikdy samo r); tirpiethi DalH. 30, wirrze (aor.) t. 31; by̆rzo Jid. 149, dy̆rsal t. 37, tepy̆rw t. 123, zzy̆rdcze t. 129 atd. (v Jid., Pil. a svD. vždycky y̆r); ty̆rnul JidDrk. 31; obdyrziety UmR. 8, nakirmenym t. 33 a j.; ſyrdcze Admont. 1, obdyrzaly t. a j.; mirſkoſt ŽKlem. 106, 34, ſirdciu t. 93, 19, miloſirdye t. 5, 8, ſwirchnoſti t. 103, 3; kirmye cibus ŽWittb. 54, 15, wytirhne t. 51, 7, ſmyrt t. 48, 15, kyrve t. 13, 3, we kirwy t. 57, 11, w kirwy t. 29, 10, ze kirwe t. Deut. 42, dobir t. 118, 72, bratir t. 48, 8, obir t. 18, 6; w kirwi ŽTom. 67, 24, we kyrwy ŽPass. 29, 10; ſmyrty JiřBrn. 39, ztyrhaty t. 126 a j.; byl hyrdynni Pass. 329, já tě kirſty t. 348, byrzo t. 393 (zřídka v Pass.); dyrbu DalC. úv. 1, dirbu t. 2; kirſta (gen. k nom. křest) t. 51; byrzo Mast. 194, hyrnecz 11, czyrwy 125; zmyrt AlxBM. 3, 43, dyrzaw t. 8, 9 a j. (vždy yr); zmyrt AlxB. 3, 29, czirnu t. 4, 37 a j. (nikdy jen r); obdyrzala AlxM. 3, 18 a j.; twʸrdy AlxŠ. 1, 12 (y nadepsáno), hʸrdy t. (vždy yr); myrtwych GalDl. 2ᵃ, myſtyr t. 2ᵇ, pyrwe t. 1ᵃ, ſkyrzye t. 1ᵇ Chirwatecz Lún. ks. 1357; tepýírw Rožmb. 78, tijrh t. 29, tijrhem t. 19; potwyrzen Alb. 1ᵃ, myrzſkoſty t., ſkyrzye t. 88ᵇ, nakyrmyl t. 95ᵃ myrtwe t. 98ᵃ, tyrpkoſt t. 98ᵇ, przydyrzyety t. 107 a j.; czʸrt Drk. 156ᵇ, ſmʸrt t. 161ᵃ, roztʸrze t. 159ᵃ a j. (vše pozdější opravou); tepyrw VstúpDrk. 33, ſmyrty t. 50; tirpyel Vít. 86ᵃ (ve Vít. jen tento příklad); hirdlo KatBrn. 291, kyrmyla t. 223 a j. (většinou tak); ſmyrti DalKřiž. 85, hyrdinſky t. 88a j. (asi 8krát); wyrch EvOl. 181ᵃ; s myrtwym Mand. 9ᵇ; cirweny Baw. 199; smyrt, kyrk, do zyrcadla Pokrok 1877 č. 309 a 311 (opis komedie o Jenoveſě z r. 1836); – v nářečích:
