v šert; ale pro to neznám bezpečného příkladu. Pulk. má ſſerſſenye 96ᵃ a j. vedle ſrſſenym 85; to však není šr̥š-, nýbrž sr̥š-.
K žert ovšem není tvaru staršího *žrt, poněvadž je slovo to přejato (z němč., srov. střhněm, schërz); totéž platí o slovích přejatých jiných, jako šerm atd.
b) r̥ mění se v er také v případech jiných, t. j. mimo skupení čr̥t-čert a žr̥t-žert, a mění se také l̥ v el. Toho vyskytují se příklady sporadické v textech českých (t. j. kromě bohemik v kontextě latinském) starších: obtercili (nč. obtrpčili) exacerbaverunt ŽGloss. 105, 33, rzekel (nč. řekl) dixit AnsW. 4ᵇ, velna procella Nom. 63ᵃ, ſtwerzena PulkR. 61ᵃ, zamerzla t. 15ᵃ, poſkwernyenye t. 42 a j. (v PulkR. často er), dla oderzena (sic) odpuſkom m. obdržeňá MüllKáz. 620, kteří ſu ſmerly t. 619 (tu vytištěno mylně ſmrzly), umerl (v Otčenáši v témž rkp. co je MüllKáz.), tak ſem nalezel Kruml. 459ᵃ, przyneſel Otc. 241ᵇ a j. Ve vicher slc. vichior jest -er již v stč. pravidlem, wicher turbo ŽGloss. Hab. 14, Pass. 287, Otc. 29ᵇ, Lact. 37ᵇ, Br. Isa. 41, 16 atd., wycher Alb. 78, Pror. Isa. 17, 13, MamD. 308ᵃ a j.; byla tu tedy koncovka –chъ2rъ1,. – Krom toho jest er, el za spisovné r̥, l̥ více méně rozšířeno v nč. nářečích. Zejména v krkonošském (z pravidla): smerť, perve, deržeti, peršeti, pelný, melha ČČMus. 1864, 50 (Kouble), melč, mohel, velna Pokrok 1877, č. 309 a 311; v domažlickém: serce, sernec, kerk Šemb. 15, zřídka el: mysel, melč (impt.) chod. 37; v doudlebském: mysel, smysel (jen toto) Kotsm. 13; v lašském: tu jest er, el za knižné r̥, l̥ všude na konci a všude v koncovkách -r̥ský, -r̥stvo, -r̥ný a -l̥n-, na př. věter, brater, kmoter, Peter, mysel, handel, mohel, braterský, braterstvo, chaterný, řemeselnik, spravedelność BartD. 104; vě valašském: tu jest -crský za -r̥ský a el za l̥: braterský, mysel, pohodelný, spravedelnosť BartD. 62; také ve vých. slc. je tert za tr̥t Pastrn. 4. –
Podle nč. dial. serce, brater, velna, mohel atp. můžeme se domnívati, že podobná výslovnost dialektická byla již v stč. a že v uvedených nahoře dokladech stč. jsou její příklady. –
r̥, l̥, mění se v ri, li (n. ry, ly; trit, tlit atd.).
226. Doklady pro ri: Brido (Brdo) KosmA. III. 4, Kosm1. t., Brydo Kosm2. t., Crinin (Črnín) KosmA. III, 2, Drisicray t. III, 36, Drisikray t. II, 44, Kosm3. t., Drisimir KosmA. II, 44, Kosm1. t., Gridon (Hrdoň) KosmA. II, 35, Grydon Kosm1. t., Postoloprith Kosm2ᵇ. I, 13, Pricos (Prkoš) KosmA. II. 11, Kosm1. t., Skribimir KosmA. I, 13, Kosm1. t., Sribia KosmA. I, 3 a j., Wrisovici KosmA. I, 34, t. III, 26, Wrisouici t. III, 4, Kosm1. t., Vrisovici KosmA. III, 23, Zricina wez (Zrč-) KosmA. II, 27; twrido Cis. Mnich., priui t., priw t. (v Cis. Mnich. z pravidla); ſridcem Kunh. 148ᵇ krimie t. 149ᵇ a j. (všeho 5krát); w srydczyu, tryhaty, smryt, trypiel a j.
