Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<179180181182183184185186187>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

dvoru DalC. 23, k Kryſtu ChelčP. 9ᵃ a j., k kteremu Ol. Num. 4, 27, KolA. 1511, k kterému Br. Lev. 21, 11, w ktereem ApŠ. 124, w kteremz KolA. 1512, ſ ktereho Rožmb. 40, z ktereho Pass. 368, k kuchyni Pr. pr. 260, k kuzedlnikom ChelčP. 246ᵃ, k kwjlenj Br. Isa. 22, 12 atd.; splývající k-k- psáno někdy jen k-: vedú jej kayphaſſowy Vít. 50ᵃ, ten kazdy (z k-každéj) sěči umný AlxV. 1671, knyezy náhle přiběžechu Hrad. 27ᵃ, ktereys koli přídú škodě AlxBM. 4, 11 (na psaní tom zakládá se mylný výklad, že tu býval dativ prostý, Bartoš Dativ 4); vedle toho: ke kralowi Pass. 354, ke kterziei vieřě t. 372, ke krzizy Zrc. 4ᵃ; nč. ke-komu, ke-králi atp. (ke-k- místo k-k- pravidlem), z-kterého i ze-kterého Us. spis.; odchylkou zvláštní zekladl, (Agaton) zekladl kámen v ústa za tři léta, až sě i mlčěti naučil Kruml. 322ᵃ (snad omyl); – m-, ot mlata AlxV. 1755; – p-, pán, paní, panic, panna-, od pána neb od panije Pr. pr. 243, od pánuov Let. 144, przed pany KolB. 1518, s panem ChelčP. 30ᵇ a j., s paany KolA.1511, s panij t., z panny Modl. 51ᵃ atd.; v době starší předložka tu často mívá -e: ode pana EvOl. 152ᵇ, ode Pána Br. Isa. 22, 5 a VelKal. 111 a j., ode pánuov Let. 206, ſe panem BrigF. 103, ChelčP. 30ᵇ a j., ſe pánem HusPost. 87ᵃ, Ben. Ex. 34, 18, Br. Dan. 10, 17 a j., se pány Let. 602 a j., ſe pany ChelčP. 13ᵇ a j., kněz je sě ſe panyczy kúpati DalC. 50, by tu ſe panyu neseděl Rožmb. 25, se panij KolA. 1515, ze panen ŠtítMus. 12ᵇ, przede pany KolB. 1519 atd.; příčina této vokalisace není dosti jasná; nč. s-pánem, s-panem atd.; – z Prahy Háj. 457ᵇ; ſprziedu Otc. 223ᵇ, nč. s-předu a se-předu; w przieteléch Pulk. 3ᵇ atd.; – sa-, z Saby Br. Isa. 2, 19, s sádlem Háj. herb. 32ᵇ, z Samařj Br. Jer. 41, 5, z ſamoſtrzieluow ChelčP. 28ᵃ, z ſaudu t. 127ᵃ, s ſauſedami t. 180ᵇ atd.; nč. ze-Sáby, se-sádlem atd.; se-, sě-, z ſebe DalH. 40, Br. Gen. 24, 16, s ſebe Br. Gen. 24, 26, z Sedlczan KolA. 1518, z semene Háj. herb. 69ᵇ, s ſeſtrau Br. Gen. 30, 8 atd.; nč. ze-sebe, se-sestrou atd., kromě archaismů s-sebou, ssedlý atp.; – si-, sſyeſty s koně ODub. 79, hospodin sſyela (déšť) Ol. Deut.11, 12, nechať se sſýlj Br. Isa. 41, 1, s ſylnými Otc. 328ᵃ atd.; nč. sesílá, sesílí (místo zesílí: v bývalém zsíliti změnilo se zs- v ss-, a odtud je pak i sesíliti) atd.; – sk-, sſkoczzyl Ol. Sap. 18, 15, nč. seskočiti; odchyl. stč.: We ſkrziehtanyu ŽWittb. Hab. 12; – sl-, zſlabuge Háj. herb. 270ᵇ, s slady Let. 390, zſladnau (3. pl.) Háj. herb. 83ᵃ, z ſłaupu Br. Ex. 14, 24, bez ſlawy ChelčP. 21ᵇ, s Slézem Háj. herb. 226ᵇ, z Slezſka Háj. 403ᵇ, z ſlibu Br. Lev. 7, 6, z Slowanſké země Háj. herb. 2ᵃ, když s ſluncze vejde v stien Otc. 398ᵇ, (měsiec) sě ſlunczem sejme AlxV. 2412 (splynulé s-s- psáno jako jednoduché s-), z ſłužebnjkůw Br. Ex. 9, 30, z ſlyſſenie ChelčP 49ᵃ atd., nč. se-sladem, seslabiti (m. zeslabiti: v bývalém zslabiti změnilo se zsl- v ssl-, a odtud je pak i se-slabiti), v-slavě i ve-slávě, v-Slezsku i ve-Slezsku, v-slově i ve-slově, k-slovu i ke-slovu atd.; – sm-, s smělostí Let. 43, s ſmichem ChelčP. 151ᵃ, z ſmilſtwj Br. Gen. 38, 24, z ſmoly ML. 19ᵇ,

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 1 dnem; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).