fem. šla, z šьlъ fem. šьla; stč. sšed, sšedši, sšel f. sešla atp., póhon ſſeel t. j. sšél Rožmb. 22, odſſél Háj. 73ᵃ, wodſſedſſe Lobk. 88ᵃ atd., nč. anal. sešed, sešel atd.; stč. bylo také všed a všel m. vъz-šь-, fem. vzešla, wſſed oriens ŽWittb. Zachar. 78, wſſel ascendit t. 77, 21 a j.; od šьd- jest i subst. příštie z prišьstьje, pri-šьd-t-ьje; – šeptati a špetnúti ze šьpъt-;
– šev z šьvъ, gen. švu; podšev z podъšьvъ, gen. podešvu; švec z šьvьcь, gen. ševce atd.; podle nom. švec pak také dial. gen. šveca Šemb. 42 (mor. podhorsk.), a podle gen. ševce atd. také nom. ševc Šemb. 37 (mor. ob.), Btch. 420 (dol.-beč.), chod. 37; švadlí, švadlena; – tehda, tehdy z tъ-kъda, tъ-kъdy; vedle toho bylo stč. tda, tdy z tъda, tъdy, jako kda z kъda atd.; stč. tedě a teď tunc n. hic, z tъdě, -e- přijato analogií podle tedy atp.: ted ſem adsum Otc. 491ᵃ, Tedyet ſem adsum Ol. Gen. 22, 11; – tenký, stsl. tьnъkъ, pol. cienki; – tesk- atp., stsl. tъsk-, má v některých tvarech ustálené -e-: tesknúti, (já) neſteſknu sobě ŽKlem. 29, 13, nejeden sobě ſteſtye AlxV. 1813; aor. 1. sg. stesk ze sъtъskъ, pro ňež sobě tak velmi ſteſk AlxV. 884; tesknost, teskný, tesklivý m. tsklivý pol. ckliwy; tščieti z tъščati, ž’ sem sě jinam ne tſchzala LMar. 76; tščí, tščí útroba nč. štítroba; tščicě, ččicě, plakáním hi tſſchzicziu ApŠ. 155; – test socer, stsl. tьstь, gen. tsti a tstě atd., smíšením ct-, teſt Ol. Súdc. 19, 3, cztie svého Ol. Ex. 3, 1, ſe cztiem Ol. Sir. 37, 7; odchyl. anal. testa mého Kar. 11, teſti (sg. dat.) MamB. 12; tščě z tьstja, stsl. tьšta socrus, dalšími změnami ččě a čtě, tsczye Rozk. 2440, cztye MamC. 139ᵇ, proti czczy ſwe Ol. Mich. 7, 6; odchyl. anal. teščě, testye socrus Čelak. Dodav. s. v. testa;
– tkáti z tъkati, setkati, vetkati; – tknu, stsl. tъkną, part. tekl z tъklъ, fem. tkla, tčen atd., dotekł ſe Br. Lev. 22, 4 a j., dotkła ſe t. Dan. 10,10, dotczenie Hug. 77; odchyl. anal. též dotkl, dotkł ſe t. Dan. 10, 8 a j.; vetknu, vtekl, vetkla atd., wtekl Háj. 10ᵇ; anal. wteknu Comest. 196ᵃ; – tléti z tьlêti, zetleti; – tma atp., z tьma, pl. gen. tem z tьmъ, z tem de tenebris ŽKap. 106, 4; ze-tmy atp., ze tmy ŽWittb. 10, 3, we tmach ŽKlem. 87, 7; we tmyelem svědomí Brig. 134; tmavý, temný z tьmьn-, tmíti se, když se setmělo Us., odchyl. stmívá se; – tnu stsl. tьną, praes. setnu, inf. stieti, part. sťal atd.; – trest z trъstь, gen. trsti atd., trzti zlatú Koř. Zjěv. 21, 16, trſtí (sg. instr.) HusPost. 11ᵃ, treſſtmy (pl. instr.) Kruml. 100ᵇ; třéstka, malú trzeſtku Mand. 62ᵃ; trestný, kyj treſtny baculus arundineus Ol. Ezech. 29, 6; trstie calami, ze trztie Mill. 91ᵇ, we trzſtie Comest. 54ᵃ; trstěný, trstina, trstinný; – třie, tři, bez trzi Pass. 171, k trzetinie KolB. 1522; ale většinou mívá předložka -e proti pravidlu: we trziech Otc. 149ᵇ, ze trzy BrigF. 52ᵇ, masa ſe trzy dni ostalo Otc. 397ᵇ, ke trzem KolB. 1519; odchylka tato měla podporu v náležitém se-třmi ze sъ-trьmi, ſe trſmi Pass. 292 a j., a ve výrazech parallelních ve-dvú, ze-dvú, ke-dvěma atd. a ve-čtyřech, ze-čtyř, ke-čtyřem atd.; – tru stsl. tьrą, inf. třieti stsl. trêti; setru atd., a m. střieti je anal. setřieti
