– žváti atp. ze žьvati; ke žvaní, ke zzwany ad ruminandum Ol. Cant.7, 9; zežvati atp., zeżwati ApotFr. 123ᵃ.
146. Pohybné (vkladné) -e, přibylé béhem času analogickým vokalisováním předložek. Případy, které sem patří, jsou vytčeny ve výkladu odchylek v § 139; mají, jak tamtéž vyloženo, vesměs původ svůj v analogii, a jazyk býval k odchylce analogické veden dílem snadnější výslovností – na př. když místo staršího v-středu později se říká ve-středu –, dílem žádoucí zřetelností – na př. když místo staršího k-komu, z-země, s-skály, v-vodě atp. později se říká ke-komu, ze-země, se-skály, ve-vodě atd.
– Doklady zde následující mají šíření této vokalisace poněkud ukázati. Spolu má z nich vysvítati, že pohybnému e byly původně slabiky jerové příčinou skutečně jedinou, ježto odchylky, t. j. účinky příčin jiných, v době starší – na př. ještě u Komenského – velmi zřídka se vyskytují a vlastně teprve v češtině nové v počtu patrnějším a v některých případech i důsledně vystupují.
Příkladů, které sem patří, jest veliká síla: uvedeme z nich jenom některé (pořadem abecedním), mezi nimi hlavně takové, které zde mají důležitost, bř-, bř-, k bratrom Pror. Jer. 29, l6, ot bratrzie Otc. 55ᵃ, przied brzatrzy Hrad. 18ᵃ, s bratry Otc. 55ᵇ atd., nikdy ke-bratru atp.; k brziehu Brig. 171, ot brzieha AlxV. 577, z brziehuow Otc. 23ᵇ atp.; – da-, od dawnoſti Baw. 236, od dawnich předkóv KolAO. 17ᵃ, od dawnijho času Háj. 100ᵃ, nč. od-dávna a odedávna; – dl-, w dluhi ŽGloss. 124, 5, z dluhu Štít. uč. 135ᵇ atp.; – dr-, dř-, w drahe ceně Mill. 10ᵇ; k druhu DalC. 5, ob druhu ſtranu Otc. 136ᵇ, nad druhym Štít. uč. 19ᵃ, ſ druhe ſtrany DalC. 44, z druhe ſtrany Otc. 459ᵃ atp.; pod drziewem Otc. 162ᵇ, t. 289ᵇ, s dřewem Br. Jer. 3, 9, z dřewa t. Skutk. 13, 29; nč. ze-dřeva Us.; – dv-, k dworczy KolA. 1514, od dworu t. 1512, ſ dwora Otc. 69ᵃ, w dwuor KolA. 1514; ke dworu KolA. 1511, we dworziech ChelčP. 176ᵃ; nč. ze-dvora, ke-dvoru Us.; – f-, fl-, fr-, w fenyczi Ol. 3. Esd. 6, 9, w flandrzyech MastDrk. 33, w Ffrankowiczich KolA. 1518, w Franſké zemi Háj. herb. 201ᵇ, nč. ve-Foenicii, ve-Flandřích atd.; – h-, k hlawye DalC. 31, nad hlas Vít. 23ᵇ, k hněwu Br. Jer. 32, 21, k hradu DalC. 11, przied hromem Otc. 355ᵃ, w hrzyeſſye Modl. 40ᵃ, s hrzichy ChelčP. 142ᵃ, w hwyezdach AlxV. 4 atd.; nč. k-hradu i ke-hradu, ze-hříchu, v-hvězdách i ve-hvězdách; – ch-, w chlapiech NRada 488, w chramie ChelčP. 209ᵇ, w chwale t. 154ᵃ atd.; nč. k chrámu i ke-chrámu; – k-, k kaděnij Háj. herb. 47ᵇ, k kaſſtelu ChelčP. 110ᵇ, k Kauřymu Háj. 51ᵃ, k kazdemu Ben. Ex. 38, 5, k každé noci ChelčP. lᵇ, k klaſſterſké chwojce Háj. herb. 38ᵇ, k kloktánij t. 142ᵇ, k komu Br. Isa. 10, 3 a j., k konánj t. Ex. 35, 19, k korábu t. Gen. 7, 7, k Koſtelu Háj. 316ᵃ, k kozlijku Háj. herb. 12ᵇ, k kraynemu uvedení Pror. Isa. 7, 3, k kralowu wozu AlxBM. 2, 31, k kralowu
