Pass. 519, zetrzyety Kruml. 95ᵇ a j.; part. třěl a trl, nebo sě jim řebřie ztyrly AlxŠ. 5, 13; – trvati psl. trьvati, lit. trivoti ertragen Mikl. Etym. Wtb. 360, tedy setrvati ze sъ-trьv-; – předložka v, ve, stsl. vъ, má -e ve spojení s bývalou slabikou jerovou, na př. ve-hnati z vь-gъnati atp.
– včela stsl. bъčela, ze-včel atp., ze wczel Rožmb. 179; – včera z vьčera, ote wczerayka (sic) Ol. Ex. 21, 29; – vděk atp., nč. z vděčnosti Us.; – vdova atp., stsl. vьdova, ze wdowyeho stavu Štít. uč. 41ᵇ; – ven z vъnъ, lok. vně, gen. ze-vna, Ol. 2. Par. 4, 3; adj. zevní; nč. venek anal. podle ven, venku; – vep clamor, z vъpъ’; gen. úpu z vъpa atd.; wep ŽWittb.143, 14, vpy (pl. akk.) Pass. 76 a 574; odchyl. anal. také nom. úp a gen. vepu atd., má vp učiniti Řádpz. 88; odtud vzeúpěti z vъzъ-vъpêti, wzeupiechu Ol. Jos. 24, 7, dušě wzeupie t. Job. 24, 12, Esau wzeupye Koř. Gen. 27, 34; vedle toho též vzúpěti, wzupiechu Ol. Súdc. 19, 30; – ves stsl. vьsь, gen. vsi; ze-vsi, ve-vsi atp.; vesnicě, vesní z vьsьn-; – veš stsl. vъšь, gen. vši, adj. všivý atp.; – veš omnis, stsl. vьsь; gen. všeho atd.; ze-všeho atp., bezewſſeho Modl. 29ᵇ, ze wſſeho Otc. 9ᵇ, ote wſſeho Modl. 73ᵇ, we wſſem Otc. 128ᵇ, ke wſſiem Ol. Jud. 1, 10, ſe wſſyemi Pass. 407, prziede wſſyemi t. 376, ke wſſelikemu Štít. Pař. 5ᵃ atd.; odchyl.: přěmohú jě bez wſye brani (pro verš, 8slab.) AlxV. 484, bez wſſeho KolA. 1513, nad wſſyeczky Modl. 47ᵇ, przed wſſelikym KolA. 1511; odtud také veždy, vežda atd. z vьšь-dy atd., ale vedle toho častěji vždy atd.; – vňutr- z vъňątr-, ve-vňutř-, ze-vňutř-, we wnytrzki in interiora ŽTom. 62, 10, zewnytrſnye Hod. 62ᵇ atd., a ot wnytrzka BiblB. Mark. 7, 20, z wnitrzznie ozdoby Kruml. 266ᵃ; – vru stsl. vьrą praes. otevru, a podle toho též inf. otevřieti atd., ale správně iter. otvírati; subst. otvor; – vru, vřieti fervere, sevru atd., když wrze hrnec, ſewrze ſye nečistota Štít. ř. 193ᵃ; – předložka a předpona vz-, vze-, stsl. vъzъ, má -e ve spojení s bývalou slabikou jerovou, na př. vzebrati z vъzъ-bьrati, vzeblščěti z vъzъ-blьščati, newzeblſſtij ſie plamen Ol. Job. 18, 5, vzečstiti, vzedrati, vzehnati, vzehřměti, vzechtěti, vzeklnu, vzelhati, vzemčěti, vzeptati, vzeřvati, vzeslziti (3slab.), vzeštie, vzezřieti atp.; také vzeúpěti ze vъzъ-vъpê-, dušě wzeupie Ol. Job. 24, 12; místo vъzъ- je však předpokládati vъz- (bez druhého jeru, to odsuto), když slovo následující se začíná jerem -ь nebo slabikou nejerovou, na př. vezmu z vъz-ьmą, vzkléti z vъz-klęti, vz-vodu z vъz-vodu, ten chce wz wodu a nemoha Hrad. 96ᵃ, vz-dechnúti (od odchylného dechnúti; ve spojení s náležitým dchnúti, dъchnąti, bylo by *vezdchnúti) atp.; – vzchod z vъzchodъ, ke wzſchodu Ol. Súdc. 8, 10, ote wzchoda ŽGloss. 49, 1, Žwittb. t. a j., a také ot wzchodu ŽWittb. 112, 3; – vzróst, výjimkou starou: k wzroſtu HusPost. 158ᵃ, k zroſtu Koř. Mat. 6, 27; – předložka z, ze, stsl. izъ, má -e ve spojení s bývalou slabikou jerovou, na př. ze-mne, ze-zlého, zemdliti atp.; – zbožie v. sbožie\ – zbytek, k zbytku VšehJir. 68, z zbytečnosti EvOl. 200 (Jir.), t. 300 (výjimka stará jako při sbor,
