ŽPod. t.; – dráti stsl. dьrati, zedrati Kruml. 253ᵃ praes. zderu atp., (rúcho) aby nezedralo ſie Ol. Ex. 28, 32, zedran Pass. 302, co dnes ušiji to sě zajtra zderze Hug. 392, (košile) ſe zderze GestaKl. 172, by ty nebesa rozdera vstúpil k nám Kat. 108 atd.; – dřieti z *drêti, praes. dru stsl. dьrą, rozdrzyela ſye jest saň Pror. Dan. 14, 26; anal. rozedřěl, opona rozedrziela ſie Koř. Mat. 27, 51, ſedrzijti ChelčP. 122ᵇ; – drvo z drьvo, pl. gen. drev z drъvъ; adj. drevný, w drewnem rubany in succisione lignorum Ol. Deut. 19, 5; – dska stsl. dъska, pl. gen. desk z dъskъ, k tomu pak i sg. deska atd., dska Rozk. 2867, jednu dſku Krist. 101ᵃ, dczky Řádpz. 10, Apoll. 137ᵃ, u deſk ODub. 12, deſk osm Ol. Ex. 26, 25, dwie dczſſtie t. 34, 29, dwiema dſkama t. 26, 24, dſky Br. Deut. 9, 9, na dſkách t. Hab. 2, 2, na dczſkach t. 34, 28, vrže dczſkami t. 32, 19; ke-dskám, ve-dskách, se-dskami atp., ke dſkam Rožmb. 108, we dſkach t. 100, ſe dſkamy ODub. 27 atd., odchylkou anal. k deſkam Rožmb. 209, k dſkam t. 97, w deſſkach NRada 756, před dczſkku (sic) Ben. Ex. 30, 6, dezſky AdmontB. 136ᵃ, nč. deska, desky atd.; – dva, dvój, z dъv-; obe dwa dny Pulk. 154ᵃ, pode dwěma Br. Ex. 25, 35, pode dwadceti t. 26, 19, ze dwu ChelčP. 150ᵇ, ze dwanaczti t 118ᵇ, ze dwogi roty t 240ᵇ, we dwu Ol. 2. Par. 21, 5 atd.; – dvьr-, stsl. plur. dvьri ianua; když ь zanikalo, bylo dvr-, a to se přesmykovalo ve drv, dřv-; bylo tedy stč. ote-dřwí atd., ote drzwi Hug. 99, ke drzwem Krist. 96ᵃ, we drzwech Ol. Ex. 35, 17 atd.; pl. instr. byl dveřmi z dvьrьmi, za dwerzmi Pror. Isa. 57, 7, p’e dwerzmy t. j. přěd-dveřmi AnsW. lᵇ z prêdъ-dvьrьmi; analogií vniká -e- také do pádů jiných a jest nom. dvéři atd., zavra dwerzzi Kruml. 325ᵇ, skrze dvéře HusPost. 63ᵇ, u dwerzy ML. 36ᵃ atd., a také ote-dveří atd., ode dweřj Br. Gen. 18, 1, ke dwerziem Ol. Ex. 21, 6, we dwerziech t. Gen. 18, 1, prziede dwerzmi Pass. 300 atd., nč. ode-dveří, ve-dveřích atd.; odtud dvérce stč. dvéřcě z dvьrьcę (plur. fem. ), dwercye (pl. akk.) Krist. 103ᵇ, malými dwerzciemi Kruml. 71ᵃ; a dvéřky n. dvířka, dvírka, dvéřky železné Pref. 156; adj. dveřný, na prazě dwerznem Ol. Deut. 6, 9, dwerznij a wratnij ianitores
Ol. Ezech. 44, 11; – heb- z gъb-, zdlouženého v stsl. gybnąti perire, part. zhebl z -gъblъ; k tomu i inf. zhebnouti atd., s ustáleným -e-; – hemzati z gъmъzati (stsl.), vedle hmyz; – hlech- z glъch-, ohlechnouti stsl. oglъchnąti, part. ohlechl z -glъchlъ, odtud -e- přejato i jinam a ustálilo se; – hltati; hltiti atp. (l souhláska), z glъt-; se-hlt- ze sъ-glъt-, ſehłtiti
Br. Žal. 87, 4, ſehlczenye Ol. Dt. 31, 17, k ſehłcenj Br. Žal. 52, 6, ſehłcugj t. Kaz. 10, 12, ſehltagi ChelčP. 168ᵇ, ſehłtne Br. Job. 40, 18; nč. shlt- (l slabikotvorné); – hnáti z gъnati, praes. ženu atd.; otehnati praes. otženu, sehnati praes. sženu atd.; otehnal ŽWittb. 43, 10, ŽKlem. 59, 12, neotzenu t. 88, 34; tu jej pohanstvo obehna AlxV. 1618; rozehnał Br. Jer. 16, 16, rozženu t. 24, 9; ſehnal Rožmb. 24, těžce to ſžéneſs VšehK. 116ᵃ atd.; nč. anal. odeženu, seženu atd.; – hnúti z gъ(b)nąti, sehnúti atd., hebký,
