spojenie, k ſpogeny Ol. 1. Par. 22, 3; – spolek ze sъpol-, we ſpolcie ŽKlem. 132, 2, weſpolek ŠtítMus. 94ᵇ, zeſpolka KolAO. lᵇ (1492), a také výjimkou starou (srov. sbor): wſpolek Kat. 82, z ſpolka Ol. Ex. 34, 29, s spolupóvody VšehJir. 30, purgmistr s ſpoluradnymi KolAO. 6ᵇ, jednoho z ſpoluſluh HusPost. 178ᵃ; – též výjimka stará při sprost-: w ſproſtenſtwiu Hrad. 48ᵃ, w ſproſtne Pass. 323; – stč. spu ze sъp- (sypati), rozespu, rozeſpes jě dissipabis ŽKap. 143, 6, rozeſpe Háj. herb. 15ᵇ, popel rozeſpyete PassKlem. 152ᵃ; ale většinou výjimka stará rozspu, rospu: rozſpe ŠtítMus. 9ᵃ, roſpe ŠtítOp. 332ᵇ, popel roſpiete Pass. 374; – ssáti ze sъsati atd.; odtud i ssele, psáno též sele, ze sъsel-, a sesek m. ssek ze sъsъkъ, gen. sesku ze sъsъka; – stč. stblo ze stьblo, pl. gen. stébl (1slab.) ze stьblъ, odtud stéblo atd. s ustáleným -é-; – stč. stklo ze stьklo, z toho sklo; ve-skle atp., z vъ-stьklê; ve stklenicě není e za jer, nýbrž za ê, stsl. stьklênica poculum; – stkv- v. svet- (doleji); – stláti ze stьlati, podestlati, rozestlati, praes. anal. podestelu m. podstelu, iter. podstýlati; – sto ze sъto, pl. gen. set ze sъtъ; ze-sta, ke-stu atp.; setník; odchyl. setina, slovo nové chybně utvořené; – stred ze strьdь masc. a fem., stsl. strьdъ masc., gen. strdi atd., medová ſtred Rúd. 2ᵃ, ſtred sladký Hug. 60, súdek ſtrdy Otc. 205ᵇ, mlékem a ſtrdij Ol. Ex. 3, 8, ſtrdem nasytil jě ŽKlem. 80, 17; odchyl. anal. s ſtredem Otc. 206ᵃ, ſtrzedy i mléka Mill. 22ᵃ; – střemhlav ze strьmьglavь; – stč. strhati (strouhati) ze strьgati, sestrhati, zestrhati, ſeſtrhal decorticavit Ol. Gen. 30, 37, MamB. 12ᵃ, zeſtrhati Ol. Lev. 14, 41, a vedle toho správně zstrúhati, duby zſtruhali ſu dolaverunt Ol. Ezech. 27, 16; – stru stsl. stьrą; rozestru, rozeſtru Chelč. 186ᵇ; analogií také rozestřieti: ano ſie rozeſtrzielo Ol. 1. Reg. 14, 16; ale správně: ktož Syeti rozſtiera ChelčP. 191ᵃ; nč. anal. rozestírati;
– stv- v. svet- (doleji); – dále opět výjimka stará (srov. sbor) při stvorze sъtvor-, w ſtworzenych Pass. 288; – stč. stzě ze stьg-, nč. stezka; – dále opět výjimka stará při sváda, k ſwadie NRada 121, w ſwadie Hrad. 128ᵃ, z ſwad ChelčP. 183ᵃ; při svár, w ſwaru Túl. 25ᵇ, k ſwaru Ol. Job. 6, 26; s ſwarlywimi Koř. Mark. 15, 7, bez ſwaruow ChelčP. 105ᵃ; při svaz-, k ſwazanyu ŽGloss. 149, 8, ot ſwazkow Modl. 14ᵇ; při svědomie, bez ſwiedomij ChelčP. 85ᵇ a j.; – svet- ze svьt-. stsl. svьtnąti, part. svetl plur. svtli (ve jméně místním Ne-o-svtli, nč. Nusle); anal. svetlo, dřiev nežli by vſwetlo Comest. 180ᵇ; dalšími změnami ve stv-, stkv- a skv- vymkla se slova tato pravidlu ještě více: w ſtwucich koronách Pass. 307, w ſkwuczie světlosti Kruml. 302ᵇ; – dále opět výjimka stará (srov. sbor) při svod, k ſwodu Koř. Mark. 13, 22, w ſwodiech t. 2. Koř. 6, 5, od ſwodyczow ROlB. 45ᵇ; – svrch- ze sъvьrch-, ſe ſwrchku Koř. Jan. 8, 23 a ſ ſwrchka Ol. Ezech. 17, 22, od ſwrchkow Koř. Mat. 24, 31, k ſwrchowany Štít. uč. 99ᵇ; – ščebetati m. ščebtati, stsl. štьbьtati; ščebet m. ščebt ze ščьbьtъ, sstebty Baw. 61; – šed- ze šьd-, part. šed stsl. šьdъ, fem. šedši z šьdъši; part. šel
