we ſkriti in abscondito ŽKap. 30, 21, we ſkritinie t. 80, 8; při skutek: s ſkutkem Pass. 429, z ſkutkow ChelčP. 28ᵃ, w ſkutcziech ŽWittb. 9, 17. nč. v-skutku; – skvьr- (skvařiti), rozeſkrzwela (sic) ŽWittb. 74,4 z rozъ-skvьr-;
– sláti ze sъlati, rozeslati; anal. též rozesílati, odesílati: – slech-, poslechnouti atd., má ustálené e; ale doklady starší mají za to sluch-, uposluchnúti atp., není tedy jisto, že by to bylo ze slъcli- (srov. Mikl. Etym. Wtb. 309); – při slepitel opět výjimka stará (v. sbor): slepenie řeklo k ſlepytely Pror. Isa. 29, 16; rovněž tak při slévanie: bez ſlewanye Vít. 17ᵇ; při složenie: w ſlozzenye Ol. Tob. 6, 20; při slutovánie: w ſlytowanyu ŽWittb. 102, 4, k ſlitowani Kruml. 60ᵃ; – slza (stč. lslab.) ze slъza, pl. gen. slez ze slъzъ, ot ſlez ŽKlem. 96ᵃ a j.; nč. slza 2slab. a pl. gen. slz; se-slzami (stč. 3slab., nč. 4slab.), ſe ſlzamy Zrc. 4ᵃ; stč. vzeslziti z vъzъ-slъz-; (nepřietel) wzeſlzij Lit. Sir. 12, 16; – směs, vesměs z vъ-sъmêsь, weſmyes PulkMus. 2ᵃ a j.; výjimka stará (jako při sbor) při směsicě: w ſmyeſyczi Ol. 1. Esd. 3, 13; rovněž tak při směška: w ſmieſſku osob confusio Štít. Pař. 22ᵃ; při smet: w ſmetech Baw. 37; při smiera: vyjíti yſmiery Otc. 345ᵃ (býv. -z-smiery změnilo se v -j-smiery; v OtcB. je na stejném místě ze-ſmiery); při smlúva: w ſmluwu Ol. 2. Par. 23, 3, w ſmluwnijm listu Lún. list. 148i; při smrt atp.: w ſmyrti ŽWittb. 12, 4, w ſmrteeh EvOl. 104ᵇ, K zzmyrtye ApŠ. 20, k ſmrty Pass. 305, Štít. uč. 155ᵇ, MamB. 14ᵃ, ot ſmyrty ŽWittb. 77, 50, ot zmyrtcy AlxBM. 4, 17, z ſmrtne moczy Vít. 34ᵃ, nad ſmrty Pass. 301; při smut, smutek atp.: w ſmut Dět. Jež. 3ᵃ, w zmutczie AlxH. 7, 34, w ſmutcze AlxV. 109, k ſmutku Ol. Est. 14, 2, ot ſmutka ŽWittb. 31, 7, w zmutnem AlxBM. 8, 25 atd.; vedle toho: ze ſmutka ŽWittb. 107, 13; dále rovněž tak při smysl, smyslný atp.: bez ſmyſla Hrad. 139ᵇ, w ſmyſle t. 108ᵃ, z ſmyſla t. 97ᵃ, Pass. 289, k ſmyſlu Pass. 326 a 426, z ſmyſlney váhy Kat. 50 atd.; a rovněž tak při sňatek, ot ſnatka ŽWittb. 63, 3, w ſnatcie ŽKlem. 88, 6 atd.; – snem stsl. sъnьmъ, gen. stč. senma atd., do panského senma Půh. 1, 201, ku panskému senmu t. 1, 178, po tomto senmu t. 1, 200, na ſſenmyech EvVíd. Mat. 10, 17; za to vzniká záhy tvar sněm gen. sňemu s ustáleným -e-;
– snímanie ze sъnim-, we ſnymanyu ŽWittb. 101, 23, ueſnimanyu ŽGloss. t.; – dále opět výjimka stará (srov. sbor) při snuzenie, w snuzenie ŽKlem.31, 4; při spad-, k ſpadu vody KolAO. 8ᵇ (1505), od ſpadenie Kruml. 200ᵃ; při spal-, k ſpaleni Koř. Mat. 13, 30, k ſpaleninie Rhas. 109; při spas ze sъpas-, na př. k ſpaſenyu ŽWittb. 32, 17, k ſpaſeny Pass. 404, w ſpaſenyu ŽWittb. 11, 6, w ſpaſitelyu t. 12, 6 a j.; – spáti, spanie atp., ze sъpati, stč. zespati, ani ſie zeſpi HusPost. 215ᵇ, zeſpal sem sě ŽWittb.3, 6; zeſpatu vstavše Pass. 349, ze ſpatu t. 32, t. 536; ze zpanyë Jid.149, a též: w ſpanich in somnis Koř. Mat. 2, 12 a j., ſpanlywym mluví cum dormiente, tedy m. s-spanl-, Ol. Sir. 22, 9, výjimkou starou (srov. sbor); – též výjimka stará při splňenie, k ſpłněnj Br. Num. 15, 8; při
