v tvarech infinitivních sp- atd.: ſepny ŽKlem. 31, 9, ſpieti Hrad. 84ᵃ, spen rucě Pass. 301 (sъpьnъ), ſpal rucě Ol. 3. Reg. 8, 22, ſpaw ruce Troj. 18ᵃ, odchyl. anal. sepal atp.; upieti-vepnu, dva vpaſſta jemu ostroze Troj. 186ᵇ, wepneš Br. Ex. 26, 11, anal. wepnul Brig. 159; – práti stsl. pьrati, praes. peru; seprati, zeprati atp., praes. zperu atd., když by zepral rúcho Ol. Lev. 14, 8, zeprati Syeti ChelčP. 188ᵇ, rúcho zeprachu Comest. 83ᵇ, zpeřme ſíeti láſky HusPost. 129ᵇ; – přě stsl. pьrja, ze-pře, ve-při atd., z koř. per-; z téhož koř. je súpeř stsl. sąpьŕь; gen. súpeřě atd., oba ſuperzye Rožmb. 253, -e- zůstalo podle nom.; podobně stpol. sąpierz gen. sąpierza atd., ale vedle toho také sąprza Jag. Arch. 7, 546; – předložka přěd, přěde stsl. prêdъ, má -e ve spojení s bývalou slabikou jerovou; totéž platí o předl. přěs, přěse stsl. přêsь; přěde-slati, přěse-všecko; – přieti praes. pru stsl. pьrą, podepru atp., a podle toho také v tvarech infinitivních: podepřieti atd., síle nemohúc sě zeprzyety Pulk. 44ᵇ;
– psáti z pьsati, tedy sepsati, podepsati atd., ale spíši, spis, spisuji, podpíši atd., wepſati ChelčP. 157ᵇ, nadepſanee KolB. 1518, spiš všecka slova Br. Jer. 30, 2, otpiſuge KolA. 1515 atd.; odchyl. anal. podepíši atp.; nč. sepis Verzeichnis proti spis Schrift atp. je původu nového, odchylně tvořeno pro rozdíl u významu; – stč. pstrý, pestr (lslab.), nč. anal. pestrý; – pьš- (pьch-); vepchnúti, wepſſyeny infixus Hymn. 40ᵇ; pšenicě z pьšenica, ſe pſſeniczy ChelčP. 57ᵃ a j.; – Pšov z pьš-, ze pſowa DalC. 25; – pták, ptačí atd., z pъt-, stsl. pъta, pъtica atd.; odchyl. s-ptákem atp. již stč.: z ptaczſtuie Ol. Lev. 7, 27, z ptaczſtwie t. 1, 14 a 7, 26, nad ptaczſtwem Kruml. 195ᵇ, w ptakoprawenych Vít. 100ᵇ; – ptáti stsl. pъtati, vzeptati, zeptati, wzeptaty Štít. uč. 93ᵃ atd.; – řek-, stč. řéci nč. říci, řeknu atd., a praes. řka, impt. rci, part. řka atd., z koř. rek- a oslab. rьk-; – reptati stsl. rьpъtati; jm. míst. Repty gen. ze Rpet atd., a podle toho i nom. Rpety; – ret stsl. rьtъ, ve-rtu (r- souhláskové) a v-rtu (r- samohláskové), we rtu svú ŽWittb. 105, 33, we rtiech ŽKap. 44, 3, pode rty ŽWittb. 13, 3 atd., a w rtiech ŽWittb. 118, 13, ot rtow t. 119, 2; demin. rtík, stč. rtek gen. retku, tvá retky Ol. Cant. 4, 11; – rez stč. rzě z rьdja, ze-rzě atp., ote rzy Ol. Bar. 6, 11 atd.; každý rzavý jest nevěren Výb.1, 962, ze rzaweho osenie Otc. 449ᵃ, když železo zerzawie Tkadl. 44ᵇ, střiebro zerzyewielo geſt Koř. Jak. 5, 3, zlato zerzywielo geſt ChelčP. 204ᵇ atp.; nč. rez gen. reze atp., adj. rezavý, verb. rezavěti atd., s ustáleným -e-;
– rež stsl. rьžь, gen. rži atd.; dial. je rži dvojslabičné BartD. 29 (pomor.), a taktéž v-rži, tedy r- samohláskové, a tak rozuměti jest také dokladu z Mill. 85ᵇ: z řzzie pitie rozkošné činie; vedle toho i z-režě, chléb z rziezie dělají t. 107ᵃ, réž gen. rėži BartD. 37 (lipov.); adj. režný z rъžьn-, (chléb) rezny MastDrk. 174, a ržěný z rьžan-, o rzyenem (chlebě) Mast. 288; – předp. roz-, roze-, z rozъ-, má -e ve spojení s bývalou slabikou jerovou, na př. roze-hnati atp.; – rváti z rьvati, servati atp.; – řváti
