debrz, na dbrzi Jag. Arch. 12, 151; – dech- stsl. dъch-, praes. dchnu, nadchnu; anal. také dechnu; part. dъchlъ, z toho dechl, dokud bylo -l souhláskou (a dechl jednoslabičné), fem. dchla; při samohláskovém -l mohlo se také vyvinouti -dchl, nadchl; aor. dše, Jezus dſſe ML. 49ᵇ, (Anna) wzedſſe LMar. 45; anal. deše, to dietě zdeſſe ML. 49ᵇ, subst. verb. dšenie, nadšení Us., dchnutie, dchnutj Br. Dan 10, 17, vedchnúti z vъ-dъchn-, wedchnutie Comest. 25ᵇ; (bóh) jednomu lotru wedchl Kruml. 4ᵇ m. vdechl; anal vdech-, písmo od boha wdechnute Koř. 2. Tim. 3, 16, wdechnutie Kruml. 264ᵃ, ŽKlem. 17, 16, ducha sv. wdeſſenym Pass. 137; v nč. dechnouti, vydechnouti, oddechnouti, vdechnouti atp., v některých těchto tvarech ustálené -e-, analogií podle part. dechl, a také podle parallelního dychnouti;
– del- z dьl-; z toho je stč. verbum dlíti a dléti, a subst. dlé longitudo. stsl. dьlьje; odtud i ve-dle stč. vedlé z vъ-dьlьje, vъ-dьlé, krom toho bylo subst. dle z dьlja (podle dušě), gen. dle atd., na př. ulice široké a nadly upřiemé Mill. 58ᵃ, ta vlast jest dly šesnáste dní cesty Mill. 35ᵇ, na dell cesty t. 20ᵇ, cěstu čtyři míle zdl t. 11ᵇ t. j. vz-dl (l slabikotvorné), sic nebudete moci nadlech trvati Troj. 210ᵃ atd.; v subst. déle, délka a v kompt. délí, déle (adverb.) jest -e- analogií podle kompt. delší z dьlьš- atd.; – den stsl. dьnь; ze-dne, ote-dne, přede-dnem, ve-dne, ze-dní, ke-dni atp., na př. ote dne Hrad. 53ᵇ, NRada 1974 a j., ode dnůw Br. Jer. 36, 2, nade dnem Br. Gen. 1, 18, nade dny ŽWittb. 60, 7, we dne Jid. 153, we dnech ŽWittb. 36, 19, prziede dnem AlxH. 5, 39 atd.; odchylkou: w dny Hrad. 123ᵃ, ot dnow ŽWittb. 93, 13, od dnes Háj. 183ᵃ (adv. dnes vypadlo z kategorie den), od dneſſka Br. Gen. 31, 48; dem. dnek z dьnьkъ Alb.58ᵇ; adj. denný, denní, z dьnьn-; adv. dnes z dьnьsь; dens v Kunh. 147ᵇ a 149ᵇ je z nespřeženého dьnь sь; adj. dnešní; – deska v. dska; – déšč stsl. dъždь, gen. dště atd., deſcz ŽWittb. 146, 8, toho dſſtie ŠtítOp. 49, dſſtiem t. 415; anal. také deště atd., deſſtě Br. Isa. 5, 6, deſſtěm t. Am. 4, 7, deſſtouee jděte na vy Ol. 2. Reg. 1, 21, nč. déšť, deště atd.; ote-dščě, vedšči atp., ote dſſczye Pror. Isa. 4, 5, ode dſſcze EvOl. 136ᵃ, we dſczy ŽWittb. Deut. 2 atd., odchyl. před dstiem Baw. 252, nč. z-deště, v-dešti atd.; sloveso dščieti, oblaci dzzczzeyte EvOl. 204ᵇ, dſczalo jest ŽKlem. 77, 27 ; dščíti, dščovati, dſczila jim manna ŽKlem. 77, 24, déšť by nedſſtil Ol. Deut. 11, 17, dſſtił Br. Gen. 19, 24, dſtyuge na hříšníky ŽKlem. 10, 7: adj. dščový, krópě dſſczowee Pror. Jer. 3, 3, nč. dešťový; dščivý, na dcztiwu duhu Kruml. 376ᵇ, nč. deštivý; – dmu stsl dъmą; vzedmu, inf. vzdúti atd.; – dna z dъna; ote dny, odch. od dny Jg.; – dno stsl. dъno, pl. gen. den, demin. dénko, zúž. dýnko; beze-dna, bezednie, bezedný atp., v-bezednyu in abyssis ŽWittb. 105, 9, v hlubinách bezednywych ROlB. 53ᵇ bezednoſt MamF. 85ᵇ, vody bezednee Ol. 2. Par. 36, tvé bezednuczye dobroty Rúd. 32ᵃ; subst. bezden gen. bezedna, bezden bezedna vzývá abyssus abyssum invocat ŽWittb. 41, 8, odchyl, bezden bezdena vzývá
