a podle toho i gen. akk. Wladiſlawa Lokteka 105, dat. proti Loktekowi 245; – drobtek gen. drobetka, z takého drobetka ŠtítBud. 103; –
domček z domъ3čь2kъ1, gen. domečka atd., domczek Otc. 127ᵃ, Lobk. 33ᵇ a j.; v nč. je podle gen. atd. i nom. akk. domeček; rovněž tak korček, Korcžek KolB. 1519, nč. Kořeček; kupček, kupczek Štít. uč. 65ᵃ, KolA. 1517, všecky kupeczki (vyhnal) Krist. 76ᵃ, nč. kupeček; lubček, libček Háj. herb.222ᵇ, užitek libečku t. 229ᵇ, nč. libeček; mládenček, mladenczek Pass. 278, mladenček Háj. 219ᵃ, młádenček Br. Gen. 37, 2, mladenečka Háj. 287ᵃ, nč. mládeneček; starček, ſtarczek Tkadl. 25ᵇ, nč. stařeček; statček, ſtatczek Krist. 83ᵃ, ſtatček Háj. 271ᵇ, mého ſtatečku t. 272ᵃ, nč. stateček; súdček, ſudczek vas BiblA. Ex. 22, 7, nč. soudeček; svazček, ſwazczek Otc. 300ᵃ, ſważċzek Ol. Ex. 12, 22, ſwazček vlasuov Háj. 475ᵇ, ſwazček Br. Ex. 12, 22, nč. svazeček; telček, telczyek iuvenculus Pror. Jer. 31, 18, nč. teleček; volček, wołček Br. Jer. 11, 19, nč. voleček; vózček, wožček Háj. 158ᵇ; zámček Pref. 10, nč. zámeček; zvonček, zwoncżek Ol. Ex. 39, 24, zwonček Háj. 71ᵃ, nč. zvoneček; starý tvar těchto jmen zachoval se dialekticky na Moravě: chlapček, sloupček, koušček Šemb. 36 (ob. mor.), chłapček BartD. 40 (hrozenk.); –
obr, ober: ober jeden AlxB. 4, 30, ober t. 4, 35, ŽKlem. 32, 16, ŽKap. 18, 6; obir ŽWittb. 18, 6, t. 32, 16; obr ŽKlem. 18, 6, ŽKap. 32, 16; slc. obor gen. obra; – stč. vicher, nč. vichr, wicher ŽGloss. Hab. 14, Pass. 287, Otc. 29ᵇ, Lact. 37ᵇ Br. Isa. 41, 16 a j., wycher Pror. Isa. 17, 13, Alb. 78ᵃ, MamD. 308ᵇ a j., chodský vichar chod. 35.
Příjmení Mareš, Jakeš atp. mají v době starší gen. Marše atd., v nč. Mareše atd. podle nom.; na př. nebožtík Mareſs KolA. 1514, nebožtíka Marſſe t. 1518, Jakeſs KolB. 1518, Jakſſe t., Waleſs t. 1519, Walſſowi t. 1518, Burſſowi KolA. 1515. Ale Beneš, Dobeš gen. -eše atd. (-e- původní).
K nom. jmen místních Skuteč, Dříteč atp. je gen. Skutče, Dřítče atd.; druhdy píše se podle toho mylně nom. Skuč atd.
Sem patří ovšem také sg. nom. (akk.) masc. adjektiv tvaru jmenného, jako je na př. hrozen ke složenému hrozný, jsem hrozen nepřátelóm BrigF. 55; a podobně stč. a dílem i nč. krásen, že je kraſen květ na dřevě ŠtítMus. 80ᵇ; vzácen, wzaczen bude dar tvój Comest. 14ᵇ; mužen, bud muzzen a ſylen Ol. 1. Reg. 18, 17; pyšen, (mistr) pyſſen byl ChelčP. 173ᵇ; hřiešen, hrzieſſen budu Comest. 47ᵃ; lačen, laczen sem byl HusPost. 5ᵃ; dostatečen, móž nedoſtateczen býti t. 161ᵇ; hojen, člověk bude hoyen (hojný) ChelčP. 108ᵃ ; bíden, bydlím bijden sa t. 109ᵇ; žáden, by nám život žáden (žádoucí) nebyl t. 125ᵃ; šlecheten, (bóh) jest ſſlecheten Alb. 72ᵃ; pěken, (šípek) jest pieken BrigF. 92; vonen, (kus tučný) nenie wonen t. 54; rozumen, kto nenie rozumen ŠtítMus. 106ᵇ; túžeben, kto tuzeben bude BrigF. 28; roven, kto je rowen tobě Modl. 13ᵃ; silen, budeš ſylen Ol. 1. Reg. 18, 17; pokoren, (mnich) jest pokoren OtcB. 134ᵇ; – k črný je črn,
