nějaká odchylka od pravidla se jeví. – Patří sem: bdieti stsl. bъdieti; adjekt. bedlivý, verb. bedliti, strachem bedlym ſie sollicitor Ol. Tob. 23, 15, ona bude bedliti Kulda 1, 146, subst. stč. bedlstvie, bedlſtwie Krist. 44ᵇ, z bъdьl-; srov. stsl. bъdrьlivъ vigil; – ber stsl. bъrь, gen. bru Pelzel² 280;
– bez stsl. bъzъ, gen. bzu atd., o bzu Hájk. herb. 387ᵃ, we bzu Lobk. 68ᵇ, ſtržen bzowý t. 58ᵇ; nč. podle nom. také gen. bezu atd. a v-bezu atd., adj. bezový; – předložka bez, beze, stsl. bezъ, má -e ve spojení s bývalou slabikou jerovou, na př. beze-lsti z bezъ-lьsti; – blecha stč. blcha (jednoslab.) z blъcha; pl. gen. blech z blъchъ, podle toho pak i sg. blecha atd. s ustáleným -e-; – blesk stsl. blьskъ splendor, gen. blsku atd. (1slab.), bleſk jeho ŽWittb. Hab. 4, jeho blſkem Štít. uč. 124ᵇ atd.; adj. blščavý, ohně blſſtiaueho Ol. Ezech. 1, 27; blščieti, blſſtieczy ſye candens Ol. Num. 12, 10, světlost jeho blſczala splendebat Dět. Jež. 1ᵇ atd.; analogií také gen. blesku atd. (s ustáleným -e-), bleſkem svým Brig. 9, bleſkawy nitens Lact. 111ᵃ; blsket z blьskъtъ, gen. blesktu, blſket splendor ŽKap. 89, 17, Hrad. 42ᵃ, PassKlem. 51ᵃ, ML 57ᵇ a j., tomu bleſktu Levšt. 150ᵇ; analogií pak přidělán také nom. bleskt a blesket, a gen. blesketu, blsketu a blsktu atd., bleſkt slávy Koř. Žid. 1, 3, bleſkt Kruml. 71ᵇ, bleſket světa t. 274ᵃ, bleſket splendor Ol. 2. Mach. 5, 3, w bleſketu in splendore ŽGloss. Hab. 11, Žwittb. t., blzzketu (2slab.) ApŠ. 32, svietědlnicě blſktu Koř. Luk. 11, 36, blſktem výmluvnosti HusŠal. 62ᵃ, blsktem Kar. 88, Řád. kor. 590; - bráti stsl. bьrati, praes. beru; s předložkami: ke braňú, sebrati praes. sberu, otebrati praes. otberu, vzebrati z vъzъbьr- a praes. vzberu z vъzber- atd., na př. ke branyu AlxB. 1, 7, w ſebranich ChelčP. 263ᵇ, sberau ſe Br. Oz. 10, 10, zbeřte ſe t. Ez. 39, 17 atd.; odebrati Us., všecko ſe odbéře Br. Jer. 9, 10; wzebranye Ol. 1. Reg. 30, 16; analogií seberu, odeberu, podeberu atp., seberau Br. Dan. 11, 10; rozberu, rozbírám a rozeberu, rozebírám; před samým br- nemá předložka nikdy -e, na př. s bratrem Pass. 333, s bratry Otc. 55ᵇ ot bratrzie Otc. 55ᵃ, przied bratrzy Hrad. 18ᵃ, k brziehu Brig. 171, ot brzieha AlxV. 577, z brziehuow Otc. 23ᵇ atd., nikoli se bratrem atp.; – *brev (nedoloženo), stsl. brъvь, odtud brva, obrvy; pol. brew gen. brwi; – břev (lávka), z brьvь, gen. břvi, veď oslici na úzkú brzew Hod. 81ᵃ, upadla žena se břvi Šach. 25, (mlýn) stojí nad brzwi HořA. 10ᵃ (1529); – cpáti ze cьpati (v. Mikl. Et. Wtb.), vecpati; – ct- v. češt-;
– čber z *čьbьrь lit. kibiras, sthněm. zubar (srov. § 140), gen. čebru atd., czber Cis. z r. 1444, dwa cżebry Ol. I. Reg. 25, 18, czzebroue t. 4. Reg.
12, 13 a j.; odchylkou analogickou i gen. čberu atd., do czberu Chir. 244ᵇ, czberem ŠtítPař. 110ᵇ; – češt stsl. čьstь, gen. stč. čsti nč. cti atd., pl. instr. čestmi; v-čest, ve-čsti, w czeſt Hrad. 97ᵇ, we czſty ŽWittb. 48, 21; se-čsťú, zze chzztu AlxB. 5, 15, ſe czty Vít. 80ᵃ; ke-čsti, ke tczſty Otc. 8lᵃ; pode-ctí, pode cztij Lún. list. 1441; beze-cti, beze czti ChelčP. 158ᵇ; vzečstiti z vъzъčьst-, wzeczſtis ŽKap. 49, 15; počstiti, subst. počstie, aby
