pravidelně vzniklé z čьrnъ- čr̥nъ, an tak czrn (jest) Pass. 54; rovněž tak plný-pln, z pl̥nъ, by mi dal pln dóm zlata Alb. 23ᵃ; ale k opatrný je stč. opatren = -trьnъ (pol. opatrzny) a častěji opateren, kto j’ v řeči neopatren Štít. Rozb. 145, súdce buď opatren HusE. 1, 127, opatren buď LékB. 39ᵃ, buď opateren ŠtítMus. 10ᵇ, hospodář má býti opateren t. 25ᵃ (3krát) atd.,
– a k adj. -dlný je stč. -dlen – -dlьnъ, někdy též -delen, na př. zřiedlen, pohodlen, spravedlen, smrtedlen a smrtedelen, hospodář má býti zředłen ŠtítV. 52, aby (oř) pohodlen byl Štít. uč. 54ᵃ, jsem ſprawedlen BrigF. 143, člověk jsa smrtedlen HusE. 1, 61, a když tvój bóh ſmrtedelen jest Kat. 76 (= verš 8slab., čísti jest tedy smrtedlen); –
jako črn, pln, tak vysvětliti jest také mrtv, býv. mьrtvъ přešlo záhy v mr̥tvъ (2slab.), a toto v mrtv (1slab.): že dnes hi siw (živ) hi myrtw budeš AlxBM. 3, 7 (verš 8slab.); později je za to mrtev, jako mrtew yſa Alb. 56ᵇ; – rovněž tak črstv, později črstev, jsa kypr a czrſtw Štít. uč. 105ᵃ, na své nohy byl velmi czrſtew Otc. 63ᵇ; –
sladek, tvar jmenný ke složenému sladký, na př. chléb jest ſladek Ol. Sir. 23, 24; a podobně horek, aby člověk horek byl Alb. 12ᵃ; hořek, (jed) bude horzek BrigF. 12; brzek, člověk jest nebrzek HusE. 3, 140; blízek, blizek jest hřiechu člověk ŠtítV. 96; kluzek, kak jest ten svět kluzek HusE. 3, 133; krotek, (mnich) jest krotek OtcB. 134ᵇ; měkek, mák jest miekek Mart. 11ᵃ; mrzek, těžek, by hřiech nebyl tiezek ani mrzek BrigF. 150; úzek, až mužóm by vzek svět DalC. 11; –
vetech, slož. vetchý, jedno sám cti nebuď vetech ROtc. (Výb. 1, 910); – světel, slož. světlý, měsiec jest ſwietel ŠtítMus. 25ᵃ; rychel, kto je rychel na nohy t. 72ᵇ; truchel, aby člověk truchel byl Alb. 16ᵇ; – teplý, tepl, když jest člověk syt a tepl HusPost. 160ᵃ, mohu syt a tepl býti ChelčP. 270ᵃ; –
dobr, kypr, mokr, múdr, ostr, přiekr, ščedr atp.: beránek nenie ješťe k jedení dobr Comest. 67ᵃ, byl kypr BrigF. 164, plášč (byl) mokr Podk. (Výb. 1, 949), buď mudr HusPost. 25ᵇ, mladý ač řiedko kdy mudr bývá DalC. 69, bude oſtr Ol. Sir. 43, 21, tak jim przykr budu BrigF. 70, ſſchzedr hi udaten Jid. 17, Ježúš by ſczedr Dět. Jež. 2ᵇ, ež s’ tak ſczedr t., poněvadž jsi ſſczedr Modl. 37ᵇ, Sczedr hostem byl Hrad. 16ᵃ, ſtedr byl v almužny ŠtítOp. 351, že byl ſſtiedr ŠtítMus. 19ᵇ atd.
Konečně patří sem nominativy sklonění zájmenného jeden z jedьnъ, gen. jednoho atd., v. doleji č. 4.
2) Některé genitivy plur. ze vzorův: chlap, na př. do Turek Lobk. 21ᵇ a j.; –
oráč, na př. jěhnec stsl. jagnьcь atp., po dvém gehnecz Ol. Cant, 4, 2, lwyczenecz těch Otc. 312ᵃ, (lvice) jmějíše patero kotenecz to jest lwyczenecz t. 31lᵇ, jejich ſſtienecz catulorum Ol. Job. 38, 39, mnoho kurzenecz Mand. 18ᵇ, u každých rukávec Suš. 397; –
