t., s svatú czyerekwy PassKlem. 88ᵇ; podle nom. pak také gen. cierkve atd., svaté cyerkwe Pass. 304, svaté czyerkwy Štít. uč. 123ᵇ; – ředkev z *redъ3kъ2kvь1, gen. ředekve atd., rzedkew Nom. 66ᵇ, z rzedekwe Rhas. 139 a j.; podle nom. pak také gen. ředkve, od rziedkwe Chir. 185ᵃ; –
kupec stsl. kupьcь, gen. kupce atd.; – stařec stsl. starьcь, gen. starce; – chytřec stsl. chytrьcь, gen. chytrce atd., chitrzecz Pass. 433, mnozí chytrczy Štít. uč 81ᵇ; – mudřec stsl. mądrьcь, gen. mudrce atd., a podle toho pak i nom. nč. mudrc; – poběhlec stsl. bêglьcь, gen. poběhlce, pobiehlcy Háj. 349 ; – bydlec gen. bydlce, bydlecz indigena Ol. Lev. 16,29, všěcky bydlczye Pror. Jer. 1, 14; – tkadlec gen. stč. tkadlcě nč. tkalce, ot tkadlczye Pror. Isa. 38, 12; – pecnec gen. pecence atd., pecznecz ChelčP. 97ᵃ, peczenczy (pl. nom.) t.; – stč. jěhnec gen. jěhencě atd., sedmero gehnecz (pl. gen.) Comest. 31ᵃ, jako giehenci sicut agni ŽKlem. 113, 4; –blížnec gen. blížence atd., bliżnec HusPost. 77ᵃ, dva syny blizencie Pass. 293 atd.; podle gen. blížencě jest pak i nom. blíženec, blyzenecz Anon. 3ᵇ, blizenecz Veleš. a j., a podle blížnec a blíženec utvořilo se blížněnec, blyznenczy Vít. 92ᵇ, blyżnienczy Comest. 35ᵃ a j.;– stč. jězvec stsl. jazvьcь gyezwecz Vít. 94ᵃ atd.; podle gen. jezevce (proti stsl. je tu e vkladné) jest pak i nom. jezevec; – pastvec z pastvьcь, gen. pastevce Rosa 83 (e vkladné);
– stč. kozlec gen. kozelcě atd., kozlecz Ol. Ex. 12, 5, kozelczye t. Súdc. 15, 1; – žnec g. žence a švec g. ševce v. doleji (§ 145); –
volek z volъ2kъ1 gen. volka atd., – pátek stsl. pętъ2kъ1 gen. pátku atd., – spánek g. spánku, svátek g. svátku atd.; – podle toho vzniklo také e vkladné v mozek, mezek za stč. mozk, mezh, mezk: mozk cerebrum Nom. 67ᵇ, Kruml. 52ᵇ, Lact. 103ᵇ, Br. Isa. 25, 6 a j., mozk i mozek Vel. Jg., mezh mulus ŽKlem. 31, 9, mezk Žwittb. ib., mezek Vít. 94ᵃ, Rozk. 914, meſek Boh. m. 22ᵃ; –
česnek stsl. česnъkъ, gen. česenku (e vkladné) atd., nemáš jésti czeſſenku Chir. 124ᵇ, s cibulí a czeſenkem Tkadl. 36ᵃ, z cibul a czeſenkow Sal. 311, dialekticky místy dosud tak; jinde nechává se -e- z nom.: gen. česneku Dolež. 22; –
paprslek, poprslek, -šlek, gen. paprslku, paprsku, poprslku atd., paprſlek ŠtítOp. 333, od Paprſlkuow Háj. herb. Xᵃ a j., w paprſlku ChelčP. 271ᵃ; poprſlek Štít. uč. 45ᵇ, poprrſky Hrad. 42ᵃ; – okrslek gen. okrslku, okrsku atd., okrſlek zemský Hod. 3ᵃ, na okrſlku zemském Pror. 30ᵃ, w okrſſlku Comest. 5ᵃ, okrſſłkem Br. Ezech, 10, 13, okrſkem Kruml. 423ᵃ, w okrſku Mill. 119ᵇ atd ; k okrsk- přidělán pak i nom. okrsek: okrſek Mill. 93ᵃ; –
nehtek z -gъ3tь2kъ1, gen. nehetku atd., jeden nehtek DalH. 31, DalC. t., nehetci MVerb. (rostl.), zmaže jej nehetky ChirB. 292ᵃ; – loktek z -kъ3tь2kъ1, gen. loketka atd., ješto sě loktek tu zavřěl (Loktek, jm. vl.) Pulk. 167ᵃ, jal loketka t.; VelKal,.má nom. Wladiſlaw Loktek 20 a j.
