Oboje toto -e- dále na svém místě a podle jistých pravidel tu bývá, tu nebývá – pátek a pátku, mozek a mozku atd. –, a odtud nazývá se pohy bné.
Oboje může býti krátké i dlouhé, na př. ves (vьsь) a véscě, pl. gen. křídel (z *kridlъ), vajec (z -ajьcь) a dem. křidélko (zúžením křidýlko), vajéčko (zúž. vajíčko).
Oboje konečně, a zvláště e jerové, vyskytuje se v případech velmi hojných, všude tam, kde mu v mezích pravidla vyloženého je příležitost a podnět. Chci toho uvésti příklady, které pro přehled takto jsou srovnány: nejprvé příklady, kde pohybné e bývá v koncovkách slov skloněných (v sg. nom. akk., na př. orel, pátek; v plur. gen., na př. jablek, sester; ve vzorech host, kost, sg. instr. hostem, pl. lok. hostech, kostech a j.); pak kde pohybné e bývá v kmenových koncovkách slov odvozených; konečně pohybné e v slabikách kořenných. Krom toho pak bude ukázati, kterak pohybného a zejména vkladného e přibylo později analogickým vokalisováním předložek a předpon.
143. Příklady, kde pohybné e bývá v koncovkách slov skloněných. Sem patří:
1) Nominativy (akk.) sg. tvaru podobného, jako jsou: orel stsl. orь2lъ1, gen. orla stsl. orьla, dat. orlu atd., – osel stsl. osьlъ, gen. osla atd., kozel g. kozla atd.; –
pecen gen. pecnu atd.; – podle toho také blázen (e vkladné) stsl. blaznъ, stč. blázn, jeden blazn Hrad. 99ᵇ, blazen ŽKlem. 48, 11; – stč. hrozn ŽWittb. Deut. 32 a hrozen Žklem. t ; – oheň (e vkladné) z pův. ogňь, gen. ohně; –
báseň (e vkladné), bázeň, kázeň atp., stsl. basnь, bojaznь, kajaznь atd., stč. básn n. básň, bázn n. bázň, kázn n. kázň atd. na př. bazn a strach ŽWittb. Moys. 16, kazn disciplina t. 17, 36, nekazn NRada 1074, pieſn ŽWittb. 32, 3, nepřietel čistoty jest prazdn otium Štít. uč. 45ᵇ, prziekorzyzn opprobrium ŽKap. 88, 42, prziezn Pass. 297, tijeſn na zemi bude Štít. ř. 69ᵃ, zyezn sitis Modl. 59ᵇ, zzyzn ubertas Rúd. 42ᵇ atd., a bazen božie ŽKlem. 12ᵃ, svú kazen DalC. 45, pieſen ŽWittb. 41, 9, tu neprazden occupationem Ol. Ekkl. 1, 13, prziezen Krist. 9ᵃ, veliká tyeſken Pulk. 106ᵃ, żyzen sitis Nom. 67ᵃ, zzyzen ubertatem Ol. Deut. 1, 25; –
loket stsl. lakъtь, gen. lokte atd.; – nehet stsl. nogъtь gen. nehte; paznehet, paznohet, paznehet Rozk. 339, t. 837, Ol. Lev. 11, 3 a j., Rhas. 125, paznohet Ol. Lev. 14, 4, gen. paznehte; analogií podle gen. nehte atd. jest pak i nom. neht chod. 37, pazneht RostlF. 10ᵇ, paznoht Veleš., Háj. herb. 233ᵇ atd.; –
tykev z tykъvь (stsl. tyky) gen. tykve atd.; – cierkev z pův. cêrъ3- kъ2vь1, gen. cěrekve, dat. cěrekvi atd., u czyereque DalC. 30, k czyerekwy
