Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<167168169170171172173174175>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

oheb g. ohbi a j.; – hřm- z grьm-, zehřměti, zehrzmi Ol. Job. 37, 4, by wzehrſmieli AlxB. 2, 22; odchyl. od-hrzmetu EvOl. 64ᵇ, od hřmotu Br. Ezech. 26, 15, před hřmotem t. Jer. 4, 39; – nč. hřbet stč. chřbet z chrьbьtъ, gen. chřebta z chrьbьta atd., chrzbet ŽWittb. Ezech. 17, týl chrzebta ŽKap. 67, 14, na chrſebtie ŽKlem. 65, 11, krzebtowe ŽTom. 68, 24 atd.; anal. odchyl. chrzebt BrigF. 159, gen. chrzbeta ŽWittb. 67, 14, na chrzbetie ŽWittb. 65, 11; sg. instr. měl by býti chřebtem z chrьbьtъmь, za toto vyskytují se doklady chrzebetem ŽWittb. 20, 13, cherzebtem ŽKap. 17, 41, chrſbetem ŽKlem. t.; nč. uniformováno, podle nom. hřbet je gen. hřbetu atd.; dial. chrbet gen. chrbta BartD. 30 (pomor.) a 218 (podluž.); – Cheb z chъbъ, gen. Chba, ze-Chba atd., do Chba Pulk. 131ᵃ, Háj. 213ᵃ, města Chba t. 215ᵇ, ze Chba Let. 265, we Chbie Pulk. 129ᵃ; nč. gen. Chebu atd., podle nom.; adj. chebský z chъbьsk-, chebſky Pulk. 155ᵇ ; – chřbet v. hřbet; chtieti z chъtêti, zechcze ſe ChelčP. 29ᵃ, jenž wzechce volet ŽKlem. 111, 1; – v. ňь (doleji); – jdu z jьdą, otejdu nč. odejdu, vejdu, sejdu, nadejdu atp., impt. otejdi atd., impf. otejdiech atd., part. praes. otejda atd.; k tomu byly tvary infinitivní stč. otjíti, aor. otjíd atd., v nč. jest odchyl. anal. též odejíti, vejíti, vzejíti, sejíti atd.; na př. otgiti abire KolA. 1511, noc otgide AlxBM. 5, 32, wgiti Koř. Mark. 9, 46, sgijti KolA. 1515, nadgyty Pass. 313, przyedgyty Pulk. 177ᵃ atd.; v nč. podle odejíti, předejíti atp. utvořeno také odejeti, předejeti atd.; – jehla z psl. jьgъla, srov. stprus. ayculo Mikl. Et. Wtb. 95; – jho z jьgo; pl. gen. jeh z jьgъ, nedoložen; ve-jhu atp., we ghu ChelčP. 174ᵃ, pode-jhem Us.; – stč. jhra jhráti, jhřec, jhřišće atp., nč. hra atd., z jьgra; pl. gen. *jehr nedoložen, nč. her (e vkladné); ze-jhry, ke-jhřě atp., zeĝhry (sic) ŠtítMus. 32ᵇ, ke yhrzye Alb. 95ᵇ, keyhrze ŠtítMus. 41ᵇ, weyhrze t. 29ᵃ, Mand. 13ᵇ, we ghrach Kruml. 431ᵇ atd.; obejhrati nč. obehrati; nom. jhřec je z jьgrьcь, k tomu měl by býti gen. jehrcě atd., za to je jhercě atd.; začáteční j- se odsouvá, tím zaniká slabika jerová jь- docela; na př. ghrzecz Hrad. 95ᵃ, hrzecz Rozk. 1798, hercie Kruml. 57ᵇ, jiní herczi Mill. 62ᵇ, ot herczow AlxBud. 5, 33, yherczom Pulk. 172ᵇ, k herciem Kruml. 57ᵇ, herczom HusPost. 138ᵇ, s hercy Baw. 275; nč. herec, herce atd., -e- první ustáleno; jílem stsl. ilьmъ; –jmč, jméno, z jьmę; ve jmě, ve-jméno, ze-jmene atd., we gmie jeho NRada 332, wegmeno Otc. 357ᵃ, weygmeny syna Modl. 15ᵃ, zeymene AlxV. 1 atd.; odchylkou: zgmena Hrad. 47ᵇ, pod gmenem ChelčP. 146ᵃ, w gménu Br. Ex. 6, 3: místo jméno říkalo se méno, meno, při tom bývala předložka ovšem nevokalisována, pod-menem atd., a podle toho psáno pak také pod-gmenem atd.; – jmieti, subst. verb. jměnie, z jьmê-; ke-jmění atp., ke gmieni in possessionem Ol. Gen. 23, 20; nč. z-mění, s-měním svým atp., předložka nevokalisována, poněvadž j(ь)- odsuto; – jmu, jmeš atd., z jьm-; tedy obejmu, sejmu, podejmu, vzejmu atp., ale objal, sňal atd., pravidelně; tak i v odvozeninách: pojem gen. pojmu,

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 15 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).