z koř. sked-; – tah, táhnouti, táhnu, táhneš stč. táhnu tiehneš, těžiti, těžeti stč. těžěti, těžký, stsl. tęgъ labor, tęgnąti, tęžati, tęžьkъ; – tázati, praes. táži stč. tiežu, stsl. tęzati; – tětiva, stsl. tętiva, lit. temp-ti pnouti; – třasu, třesu, třásti stč. třasu třěseš třiesti, stsl. tręsą, tręsti; – váce- ve Váceslav, Vácemil, stč. věcí major, adv. více stč. viece, z ventj-, stsl. vęštьj; – vadnouti, praes. vadnu vadneš, stč. vadnu vědneš, stsl. vęd-, u-vęnąti, uvędati; – vázati, praes. váži stč. viežu, váznouti, praes. váznu vázneš stč. váznu viezneš, stč. *viezti, praes. vazu vězeš, vězeti stč. vězěti, vaz, vazba, svazek, vězení, z vęz-, stsl. vęzati praes. vęžą, vęsti praes. vęzą vęzeši, vęzêti; – věcí v. váce-; – zábsti, zabu n. zebu, stč. ziebsti, praes. zabu, zěbeš, stsl. zębsti, zębą; – zeť stč. zět, stsl. zętь, pol. zięć; – žádati, žízeň stč. žiezě, stsl. žędati, žęžda, pol. żądać, koř. gend-; žádný desiderabilis, nullus, dial. mor. žjáden BartD. 40 (hrozenk.), žiáden t. 44 (březovsk.), slc. žiadny, žiadon patří buď k témuž kořenu, anebo se stsl. žadati desiderare a pol. żadny, żaden ke gēd-, z koř. ged-, žьdati.
Sem patří dále intinitivní tvary sloves vzoru píti stč. pieti, pnu totiž inf. píti stč. pietı stsl. pęti; – sup. pat stsl. pętъ; – aor. pěch stsl. pęchъ; – participia minulá pal pl. pěli, pav pl. pěvše, pat pl. pěti, subst. verb. na-pětí stč. napětie, stsl. všude pę-. Slovesa ostatní, jejichž infinitivní tvary sem patří, jsou: -číti stč. -čieti (začíti, začnu) stsl. -čęti, jíti stč. jietı (jmouti, jmu), stsl. jęti; klíti stč. kléti (klnu), stsl. klęti; stč. *mieti (mnouti, mnu), stsl. męti; títi stč. tieti (tnu), stsl. tęti; stč. *žieti, ždieti (žmu, ždmu, ždímám), stsl. žęti; žíti stč. žieti (žnu), stsl. žęti.
Kromě toho patří sem některé případy s ę v koncovce kmenové. Na př.: rámě atp., stsl. ramę, pol. ramię; – kuře stč. kuřě atp., stsl. kurę; – měsíc stč. měsiec, stsl. mésęcь; zajíc stč. zajiec, stsl. zajęcь; – stč. jěhněd, jěhnědový, stsl. agnędъ populus nigra; škaredý, stč. škaradý, škařědec, stsl. skarędъ foedus; koleda, stsl. kolęda; hovado, hovězí, stsl. govędo; devět, deset stč. desět, devat-, desat- v devátý, desátý, devaterý, desaterý, devatnáct, devadesát stč. devatdesát, devatset, stsl. devęt-, desęt-; leměz tignum, hluž. lemjaz, podle lit. lėmenis tignum (Mikl. Et. Wtb.); kněz stsl. kъnęzь, mosaz pol. mosiądz gen. mosiędzu, peníz stč. peniez stsl. pênęzь, řetěz pol. rzeciądz a wrzeciądz, robotěz rus. robotjagъ, slez- slezský pol. ślązko (slęžьsko) ze sleng- Mikl. Etym. Wtb. 306 (a toto podle Šafaříka z nár. jména Silingův); vítěz stsl. vitęzь. V koncovkách kmenů slovesných máme střídnice za ę v sg. nom. masc. (a stč. též neutr.) part. sloves kmenů měkkých teše stč. tešě atp. (proti tešúc- tvarů ostatních), stsl. tešę (proti tešąšt- tvarů ostatních), a analogií podle toho také při kmenech tvrdých veda atp.; a dále v part. vzorů trpě trpíc- stč. trpiec-, prose prosíc- stč. prosě prosiec-, slc. trpiac, prosiac, stsl. trpę, trpęšt-, prosę, prosęšt-.
b) V koncovkách tvarův ohnutých:
v sg. akk. mě, tě, se stč. sě, psl. mę, tę, sę; a
