lehnouti a praes. *lahu, lezeš (inf. léci = lehnouti), z pův. lęg- (koř. leg-), odtud i stsl. lęžaja gallina (= ovis incubans), pol. lęgnąć; – stč. lech, z lęch-, dosvědčeného v lit. lenkas, přejatém z polštiny; – líknouti stč. léknúti, lécěti na ptáky (z toho mylnou etymologií líčiti na ptáky, nalíčiti co na koho), stsl. lęką. lęšti curvare, lęcati; sem patří též stč. lákati insidiari (rozdílné od nč. lákati slc. lakať locken), křivo-laký, a leknouti se slc. ľaknúť sa (s významem přeneseným); – maso, stsl. męso, pol. mięso; sem patří též mázdra, mízdřiti, stsl. męzdra; – másti, matu, mateš stč. miesti, matu, měteš, stsl. męsti; mětež stsl. mętežь turbatio; – máta, stsl. męta mentha; – -ma- v stč. -po-ma-núti, zapomanu, zapoměneš, stsl. pomęnąti, a -mat-, -mět- v pamatovati, pamět, stsl. parmętь, pol. pamięć; – stč. měčiti, palicěmi měčen Mast. 65 (nikoli měcen), stsl. męčiti mollire, kyjemь męčiti Mikl. Lex., z męk-; sem patří též měkký, stsl. mękъkъ, pol. miękki; – stč. padlo, potom na padla rozpěchu tělo jejie Modl. 178ᵇ, na padlo Vít. 90ᵃ, stsl. pęlo, z pę-dlo; – pat- v pátý, pátek, stsl. pętъ, pętъkъ, pol. piąty, piątek; patnáct, stč. patdesát. patset; pater, paterý; pět, stsl. pętь, pol. pięć; – pata, stsl. pęta calx; -pat a -pět v opět, zpět, zpátky, stsl. opętь, vъspętь; – patro, pátro, stsl. pętro lacunar, pol. piętro, piątro; – pěkný, pol. piękny; – pěst, stsl. pęstь, pol. pięść; – píď stč. pied, stsl. pędь, pol. piądź, piędź; – plésati, stsl. plęsati, pol. pląsać; got. plinsjan je ze slovanštiny Mikl. Et. Wtb.; – přadu, předu, přísti stč. přadu, přědeš, přiesti, stsl. prędą, pręsti, pol. przędę, prząść; sem patří ovšem též předlí, předivo, přeslice, přástva; – -přah v zapřáhnouti atp., stč. též -přahu, -prěžeš, -přieci, stsl. pręgą, pręšti; odtud i spřež stč. spřěž atd., a také přaska, přeska, stč. přěcka, pol. prączka, pręczka, oboje s odchylnou sykavkou, rus. prjažka; – přáslo vrstva prken v plotě, mezi dvěma koly, stsl. pręslo, pol. przęslo článek řetězový, rus. prjaslo Fach; – -řáb v jeřáb (strom i pták), stsl. rębъ perdix, jarębь perdix, pol. jarząb (z remb- = kropenatý, pestrý Mikl. Et. Wtb.); – řád, říditi stč. řiediti, stsl. rędъ. pol. rząd, rządzić; – řap Löffelstiel, řápek Lőffelschale Jg., pol. rząp cauda, srbch. rep; – řasa, stsl. ręsa, pol. rzęsa; – stč. sadu, sědeš, stsl. sędą, sędeši, pol. siądę, siędziesz; – sádra, stsl. sędra. pol. zędra; – sáhnouti stč. sáhnúti, praes. sáhnu, siehneš, inf. -síci stč. -sieci, praes. -sahu, -sěžeš, stsl. sęgnąti, pol. siągnąć; sem patří též sáh, sáha, pol. siąg gen. sięgu, přísaha, stsl. prisęga, pol. przysięga; – sáknouti, stsl. sęknąti, pol. siąknąć; střapec, třapec, třepiti slc. strapiť, pol. strzępek Fetzen, strzępić; – stč. střěpiti snažiti se, subst. střěpně, srov. rus. strjapčej curator, ze *stręp Mikl. I² 489; – stč. svadnúti, praes. svadnu, svědneš (imperfectivum, nikoli složenina ze s- a -vadnouti), lidé svadnúti budú arescent Koř. Luk. 21, 26. swadnu expiro Veleš., ze svęd-, stsl. prisvęnąti marcescere; – svatý, světiti stsl. svętъ, pol. święty; – stč. po-ščiediti, nč. dial. oščádati, stsl. štędêti parcere, koř. skend-; příbuzno s tím je stč. ščedrý, nč. štědrý, stsl. štedrъ misericors,