Štít. uč. 153ᵃ, zda-li maso ſenmv s tebe auferent Pror. 11, 15. Přesmyknutím je tu pak semn- místo senm-: bóh ſemne s ňeho (tělesnú libost) Štít. uč. 78ᵇ, ſemniete helmy BrigF. 79.
Stejného původu je stč. snem = sъ3n-ь2mъ1. Náležitý gen. je senma n. senmu, dat. senmu atd.; na př. do senma Půh. 1, 201, ku panskému senmu t. 1, 178, po semnu t. 1, 200, na ſſenmyech EvVíd. Mat. 10, 17 atd. Ale přesmyknutím je z toho semn-: od ſemna velikého ŽPod. 39, 11, do semnu Půh. 2, 251, k semnu panskému t. 2, 216, na tom semnu t. 1, 263 atd. V nč. je za to sněm t. j. sňem, se změkčeným ň, přejatým z inf. snieti, part., sňal atp.
Týmže přesmyknutím jako semnu ze senmu atd. vzniklo také vymnu m. vynmu (vyjmu), wymniete bratry ſ chrámu Comest. 82ᵃ, – a přimnu m. přinmu (přijmu), přimnout chod. 53, přimnút Šemb. 17 (domažl.). –
Naopak je směnka přesmyknuto ve sněmka, tá sněmka Herb. 620.
b) n a v. Toho příklady jsou:
pinvicě m. pivnicě; na př. pywnyczie ŽWittb. 104, 13 a j., a ve všech pinwicech Háj. 340ᵇ, pinvice chod. 53 a Šemb. 17 (domažl.); jinak (z ř. πήνειον zásoba) Matz. Cs. 402; –
penvý m. pevný; slovo to je z koř. pъv-, odkudž i ú-fati = u-pъv-ati, bylo tedy pъvьn- a z toho je náležité č. pevný; vedle toho je však v nářečích rozšířeno také přesmyknuté penv-, penvej podkrk. Kouble 53, penvý Šemb. 17 (domažl.); –
Kurvenal m. Cornwall, v Tristr. častěji.
c) n a u, v Pafuncí m. Pafnucí, na př. svatého pafvncye OtcB. 252, svatému pafuncyemu t. 392.
Také ve znobiti m. *zonbiti mohlo by býti přesmyknutí, jestliže kořenné slabiky zęb- = zenb- a znob-, souvisí, srov. Mikl. Etym. Wtb. 401; stupňový poměr mezi oběma jest jako v trens- a trons-; žádáme tedy zenb- a zonb- n. zemb- a zomb-, jako je v zęba a ząbъ, a ve znob- bylo by přesmyknutí; ale výklad tento je nejistý, sr. § 47, a.
464. Přesmyknutí v inhed, nhed – ihned, hned.
inhed je složeno z in-, slov. stsl. inъ unus, z pův. oin-, a -hed-, které patrně souvisí se stsl. -gd- v inъ-gdoją, inogdoją, inъgda statim atp. Odsutím jest n-hed za in-hed, srov. § 175. V obojím přesmykuje se časem -nh- v -hn-, a jest pak ihned a hned. Na př. inhed Jid. 110, NRada 905, ynhed DalC. 5 a j., nhed LAl. a, yhned DalC. 10, NRada 752, hned Hrad. 71ᵇ atd. Nepřesmyknuté inhed vyskytuje se dosti často ještě v XV stol.; přesmyknuté ihned bývá již ve XIV a drží se v knihách dosud; nhed je zřídka; a hned je pravidlem od stol. XVI. Když bylo inhed a zároveň ihned, vzniklo kontaminací inhned, na př. ynhned PulkLit. k r. 1248, ynhned t. 126ᵃ, inhned t., Inhned Kruml. 83ᵇ Jiné ještě obměny
