skravada, skrovada, škr-, obiurgatio, je z téhož koř. skver-, stupňovaného ve skvor-, a přípony -da; ze skvor-da je náležité stsl. skvrada sartago, v češtině je za to přesmyknutím a změnami ještě jinými skravada a skrovada, nebo škr- m. skr-; srov. Mikl. t. a zde § 405 č. 3, f.
5. dvьr-. Po -r následovala vždycky samohláska měkčící a bylo tedy dvьŕ-. Když z toho podle pravidla jerového má býti dvŕ-, je za to přesmyknuté dŕv-, dřv-. Na př. pl. nom. akk. dřvi, neroď prsta mezi drzwy a podwoy klásti DalC. 85; gen. dřví, u jedněch drzwi Pass. 317; dat. dřvem (z dvь3rь2mъ1), ke drzwem Krist. 96ᵃ; lok. dřvech (z dvь3rь2chъ1) we drzwech Hrad. 26ᵃ. V instr. je náležité dveřmi (z dvь2rь1mi). Odtud a z odvozenin dvércě (dvь2rь1c-), dvérky (dv2rь1k-), dverný n. dveřný (dvь2rь1n-) přijímá a šíří se dver-, dveř- také na místo dřv- a v nč. je pravidlem nom. dvéře gen. dveří atd.
466. Jiné příklady přesmyknutých retnic.
V některých příkladech je s retnicí zároveň přesmyknuta některá souhláska jiná, n, k atd.; o těch viz v §§ zde předcházejících i následujících. Mimo to patří sem:
mh přesmyknuté v hm v slově mhúřiti, koř. mьg-, dial. hmouřiti, oči zamhouřila Rus. knihovna XIV, 39, slc. očima hmurať Mikl. Etym. Wtb. 208; –
a dále přesmyknutí v dial. zadvanek m. zavdanek litkup Lact. 18ᵃ; – hedbáví, hedbávný m. hedváb-, na př. hedwabym Pass. 456, hedwabne rucho t. 322, hedbawie Mand. 65ᵇ, hedbawnikem cocco MamVíd.; – slc. debnář za č. bednář z něm. Bittner střhněm. bütenaere; – mafilije Selsk. 1736 m. familie, – hamala m. halama Kott s. v.
467. Přesmykuje se retnice a sykavka.
Častější toho příklady jsou při slově veš omnis: ſwem svatým rkp. XV stol. ČČMus. 1885, 271, mých ſſwech hrzychuw t., ſwiczky hrzechy t.; – ſwem ſwatym Lvov. 21ᵇ, y ſweczky gyne t. 16ᵃ, nade ſweczko t. 58ᵇ; – ſe ſweliku chwalu cum omni gloria Lit. Mat. 5, 24; – ſwady Otc. 157ᵃ m. všady, wſſady, jak psáno na stejném místě v OtcB. – Tudy přichází matení veš a svój, na př. ſe wſſeho ſrdcze Otc. 17ᵃ, a v OtcB. je na stejném místě z ſweho ſrdcye. Kombinací obého jest wſwe, ty wſwe wyeczy byla si podlé mé vuole BrigF. 71, m. všie věci. – Srov. stpol. przeze swytky dni ŽFlor. 144, 2 a swszytczy omnes t. 134, 28, swszytky t. 118, 99. – Naopak psáváno někdy vs za žádané sv: na wſem milém synu Lvov. 55ᵃ m. na svém, (knihy) nebeſke y wſyetczke t. 21ᵃ m. světské, a v Hod. psáno dokonce wſſewm srdci 64ᵇ a 65ᵇ m. v-svém; jsou to bezpochyby jen omyly, ale zajisté souvisí s přesmykováním zde vykládaným, od něho dostalo se jim podnětu.
