olej atd.; na ňé, (oni) sháňé t. místo na-něj, sháněj’ (-něj = ňej); to děje se také při ej, které vzniklo z ý, tedy v pécha, sér, sékora, bék, méto, rozrévať, zakrévať, dobré člověk, dobréch lidí, kém, nekém, vémluva, véklad, véhra, vérostek Btch. 426 a 427; é z ej v nédál atp. je „hodně hrubé, z hrdla vyslovené é“ a zní právě tak jako é z ý (Fr. Bartoš); – při ěj a vzniklém z něho ej (sklesnutím jotace), na př. ve zřejmý stč. zřějmý, začež bývá zřiem-, zřém-: zrziemie Tkadl. 12ᵃ, zrzyemo MamD. 295, zṙemych znamení ŠtítOp. 11; podobné horuczieſſym Pass. 67, hod nynieſſy Comest. 78ᵃ, gyſtieſſy smysl t. 101ᵇ k czarodieniku t. 97ᵇ, srov. doudl. čarodeník Kotsm. 14; – při oj, na př. doſtonieyſſy Comest. 8ᵇ m. dóstojnější, naydoſtonieyſly t. 8ᵃ, (dcery Lotovy) diewonie byle t. 29ᵇ m. děvojně, (sestra) byla cti zbavena diewonie t. 42ᵃ m. děvojnie, onyczye Boh. 723 m. ojnicě, dial. hnonik m. hnojník (hořov.), tróník BartD. 16 (zlin.) m. trojník, Neor. 9, troník Us., Kotsm. 15, zbóník BartD. l6 (zlin.), Neor. 9, m. zbojník; – při -ůj (z -ój), na př. dial. zbunik Btch. 441 m. zbůjník, zbojník, a ob. půčit Us., BartD. 16 (zlin.), Neor. 9, Btch. 440, pučených peněz KolCC. 132ᵃ (1576), aby mu ten obraz zapučil Beck. 1, 168, od boha nám jest pučeno t. 192, m. půjč-; –
v slovích přejatých, na př. vánoce stč. vánocě ze střhněm. wînahten, weinahten, – stč. plejvas, pleywas Rhas. 75, a nč. plevajs z Bleiweis, – fišpan z Fischbein, – žedlík, žedlijk Háj. herb. 13ᵇ a j., nč. žetlík Us. místy, z něm. Seidel (a toto z lat. situla), – pácovati z beizen, – ob. háklivý z heikel, – cán podlouhlý kus litého kovu, na př. cán železa, z něm. Zain Matz. Cs. 128. střhněm. zein Metallstab (Lexer), – cásati, cásnouti něčím, trhati atp., ze střhněm. zeisen = nněm. zausen (Lexer), – štráf ze Streif, velký štráff ČernHeřm. 249, – erbanuňk ze střhněm. erb-einunge, Erbeinigung Brandl Glossarium 45, – akštén ze střhněm. aget-stein, agestein, – štamproch KolAA. ze Steinbruch, – Štampach ze Steinbach (Bílek, Reformace katol. 1892, 204) – Adléta z Adelheid, – Možíš Us., Možíš Btch. 441 m. Mojžíš, Možišek t. a j.
11. j- jest odsuto ze stč. gen. j’ho a dat. j’mu, ktož gho hanie Mast. 63, donho t. j. do ň’ho Štít. ř. 14lᵇ, počě gmu děkovati DalH. 30. Tvary tyto zněly plně jeho (s přízvukem na slabice poslední), jemu (též); zaniklo v nich nejprve -e-, v. § 136 č. 3, pak odsuto j- a za j’ho, j’mu jest ho, mu.
