v hojných případech vedle sebe stejnoplatné jsem atd. a sem atd., a podle toho psáno mnohdy také js za náležité s, na př. gſem Háj. 15ᵃ a j. m. sem (adverb.), gſe ChelčP. 142ᵃ a j. m. se (zájm.), gſam Mill. 49ᵇ m. sám, negſu t. 33ᵃ m. nesú, v. § 398.
10. Z postjovaného aj, ej, ěj, ij, oj, uj, yj. Samohláska, která po odsutí -j zbývá, je většinou dlouhá, jak svědčí dial. dé z dej atp., mor. tróník vedle č. troník z trojník atd. – To bývá zejména:
v imperativech -aj, na př. vffa speret ŽWittb. 129, 6 t. j. ufá m. ufaj, vffate sperate t. 4, 6, zpiewate cantate t. 95, 1 a 46, 8, daz věděti Rožmb. 68 t. j. dáž m. dajž, daz Pulk. 74ᵃ (v PulkL. 166 je na témže místě dayz), znamenaz Pulk. 42ᵇ, t. 157ᵃ a j., zeymaz lid bohatý Alb. 9lᵇ t. j. zejmáž m. zejmajž (zjímej), vbieraz tolle Lit. 4. Reg. 4, 4 m. ubierajž, utiekaj člověče a zpowyeda dobrú zpověd EvOl. 170ᵇ, ktož sě chce zpoviedati, rozpomynaz a rozgymaz v svém srdci MüllD. 716, zaczpaz ji (sklenici) Lék. 62ᵃ, nemeſkaz synáčku Baw. 287, odpoczywaz PassKlem. 157ᵃ, protož pochowaz jeho u mne t. 91ᵃ; – -ej, na př. dé, nedivé se, nalé atp. Btch. 441 z dej atd.; nesmeké synečku Suš. 223, posnídé t. 120, povídé t. 384; ob. deštopámbů m. dejž-to-; – -ěj, na př. rozomyez tomu Hod. 82ᵇ t. j. rozomiež m. rozomějž, Snabdyezz toho Ol. Sir. 1, 38, myewa tento mlýn spolu Pass. 536 t. j. mieva m. mějva, gmyemy Alb. 100ᵃ, piete psallite ŽWittb. 32, 3, t. 104, 2, rozumyete intelligite t. 93, 8; – -uj a přehlas. -ij, na př. naſleduz krále nebeského MastDrk. 89 t. j. následúž m. následujž, (on) bogiuz proti mně pugnet ŽKlem. 156ᵃ t. j. bojiúž m. bojiujž, bogizz Ol. Ex. 17, 9 t. j. bojíž m. bojijž (přehlas. z bojujž), neotwraczyu obličějě tvého ŽWittb. 101, 3, ducha tvého neotwraczyu ote mne t. 50, 13, nezatraczyu mne t. 27, 3, nezatraczyu dušě mé t. 25, 9, ni sě ukroczyu neque compescaris t. 82, 2, obklyuczyumy obličěj jeho praeoccupemus t. 94ᵇ, 2 t. j. obkliúčiúmy m. obkliúčiujmy, nawraciute ŽKlem. 75, 12 t. j. navraciúte m. navraciujte, nenaweſelyute sě ŽWittb. 34, 19, Hospodin řekl: vzdrawyte nemocné, křěste mrtvé, oczyſczyte málomocné Alb. 50ᵇ t. j. uzdravíte a očiščíte m. uzdravijte a očiščijte (přehlas. z uzdravujte, očiščujte), offieruz tu svuoj dar Lit. Mat. 5, 24; – -yj, na př. toho sě kry Krist. 39ᵇ t j. krý m. kryj, ſkri mě ŽKlem. 155ᵇ, pane obmy mě ML. 10ᵃ, vmy mě Modl. 25ᵃ, neryte na sě ŠtítMus. 32ᵇ t. j. nerýte m. neryjte, wyrý to Br. Isa. 30, 8, kry, mý, rý Pelzel 99; tudy vzniklé -ý mění se dále podle náležitého pravidla (v. § 217) v aj a ej a jest tedy: wymayz tu ránu Chir. 19ᵃ, vmayz tu bolest (bolavé místo) t. 137ᵃ, krayte ſe v horách Comest. 112ᵃ, vždy sě rád mey NRada 1636, ſkreyte ſe Br. Jer. 49, 30 atd.; –
jindy, a to nejčastěji při ej, za něž bývá v nářečích é, na př. némiléši Šemb. 42 a 45 (záp.-mor. a han.) a Btch. 441 m. nejmilejší, nédražší, néhorši, nédál Šem. 47 (han.), včeréší Btch. 431, olé Šemb. 47 m.
