zaniklo a explosiva g se změnila v durativu h, byla tu skupina tří durativ mhl-, a ta je mluvidlům obtížná. Obtížné mhl- se drželo a drží, na př. mhla AlxV 1383, mhli Koř. 2. Petr. 2, 17, mhlu Pror. Isa. 44, 22, dial. mhla, mhlivej Kotsm. 13, mhla chod. 53, Dobrovsk. Slovanka II, 26 (mor.), mhlíčka Kulda 1, 72 atd. Ale vedle toho vzniklo a došlo obliby přesmyknuté mlh-, mlha ŽWittb. 18, 10 a j., Ol. 3. Reg. 8, 10 a j., mlhu ŽWittb. 146, 16, Žklem. t., Hod. 18ᵃ, w ty mlzy (m. mlzě) Kat. 162, nč. mlha Us. a nejčastěji mha, mží atd. Také přesmyknutí hml- se vyvinulo, hmla (vedle mhla) chod. 53, hmla Hatt. slc. 48. Když bylo mhla a mlha vedle sebe, vzniklo kontaminací mlhla, we mlhle Ol. 3. Reg 8, 32, mlhly Chir. 277ᵇ.
461. Jiné případy s r, l vyskytují se porůznu. Příklady jsou:
Pro r:
Subst. kapr m. *krap; podle rus. korop, srbch. krap, dále podle lat. carpio a sthněm. charpho bylo slovanské korp- a mělo by býti i české krap; za to je přesmyknutím kapr. –Stejné přesmyknutí je v habr proti dial. hrab Šemb. 51 (vých.-mor.), hrabí = habří t. 58 (opav.), slc. hrab. – Místo čerpati je val. čebrat BartD. 66, – místo červ podkrk. čever Kouble 33, t. j. gen. červa přesmyknut v čevra atd. a podle toho pak i nom. v čever, – vedle kamarád je též obyčejné karamád, – a podobně je hamparádí v. harampádí, – dial. orstev BartD. 111 (laš.) m. ostrev, – škarlúp t. 17 (zlin.) m. škralúp, – skravada a skrovada, n. škr-, obiurgatio, ze skver-, tedy místo skvar- n. skvor-, – markotný (truchlivý) t. 66 (val.) m. mrakotný, – netomorný Šemb. 31 (podkrk.) m. nemotorný, – harvan BartD. 66 (val.) m. havran, odtud i příjm. Harvánek v. Havránek, – truť Kouble 53 (podkrk.) a podle Jg. též dial. slc., m. rtuť, – stč. škohrtati m. a vedle skrhotati, stsl. skrъgъtati, – hřbitov m. stč. břitov ze stněm. frithof. – V stč. kokodril vedle krokodil, kokodryl Ol. Lev. 11, 29 a j., nemusí býti přesmyknutí, nybrž oboje může býti ze střlat. crocodrillus.
Příklady pro l:
Vedle stč. koblúk, kobluk DalC. 87, Lact. 159ᵃ, slc. koblúk, mor.-hor. koblók Šemb. 44 atd., je klobúk nč. klobouk, klobuk AlxV. 400, Lact. 159ᵃ; oboje přesmyknutím z tur. qālpāq Mikl. II. 253. – Vedle klobása, klobaſſa Boh. 261, klobaſa Lact. 66ᵃ, pol. kiełbasa je koblasa, koblaſſa Nom. 67ᵇ, koblaſa Lact. 143ᵃ, koblás uzených Puch. 429ᵃ, koblasa Šemb. 44 (mor.-hor.) – Místo hltati, hltáč, hltavý bývá dial. lhta-; hlt- bylo z glъt-, tedy l souhláska a skupení hlta- těžké, proto hledáno usnadnění přesmyknutím. Na př. země lhta bydlitele své Ol. Num. 13, 32 a Lit. tamt., aby ſelhtali ſtatky ChelčP. 200ᵇ, (Cerberus) všecko ſelhtaa Hrub. 274ᵃ, lhtagij a obžierají se t. 289ᵇ; (ten) lhtaacz jest Hrub. 266ᵇ: lhtawý
