takéj BartD. 65 (val., takej t. 88 (stjick.) z také, – tolij Šemb. 52 (dbeč.) z toli (tolik), – nicej (nic) BartD. 100 (laš.), mocej (moc) t. atp.
13. j je přisuto v superlativním naj- z na-. Toto na- pokládám za stejné v adverb. (předložk.) na super, na př. posilněni jsú na mye super me ŽWittb. 37, 20, ne-naweſelyute sě ne supergaudeant t. 34, 19; z na je dále utvořeno nad. Toto na- spřahuje se s komparativem a spřežení to má význam superlativní, na př. návyšší altissimus, nawiſſi ŽKlem. 66ᵇ, 77ᵇ, a j. To jest i jinde ve slovanštině, na př. stpol. nawiszszi ŽFlor. (Jag. Arch. 5, 221), nawyszszy (Kalina v Jag. Arch. 3, 29), rus. dial. nábolьšij (= hlava rodiny, Barsov, severus. slov.). Vedle toho jest hojnější a obyčejný superlativ s naj-. Obojí tvar, na- i naj-, je starý, praslovanský, v. Jag. Arch. 12, 189, ale na- je přece starší. Přisuté -j v naj- má bezpochyby původ nějaký hlubší, ale nevíme, jaký.
14. j bývá dialekticky vsuto do slabiky před -ť, -ď, -ň. Na př. impt. plajť, svijť, krojť chod. 52 m. plať atd.; chojť Us. (místy) m. choť; maje Šemb. 78 (vých. slc.) m. máti, majceri t. m. mateři; – impt. bujď, vejď chod. 52 m. buď atd.; podle toho jest i chojď plur. chojďte, z toho vynecháno ď a je chojte, chojcě atd., a k tomu pak i sing. choj BartD. 41 (hrozenk.); odtud i příjmení Nechojdoma; – dokajď, potajď t. m. -aď votkujď, votsujď, potsujď Šemb. 22 (středočesk.) m. -uď; tejď Us. m. teď, tak již stč.: teydie hic MamF. 89ᵇ; – nejní nebo nejni m. není, nebude a negnj Chelč. Síť. 5ᵃ, to nic negni Rosa 307, negni Beck. 1, 273 (nenj t. 1, 520); tu přispívalo také -j- v nejsem, nejsi atd.; – dolejní m. dolení, doleyni ſtrani Comest. 74ᵃ, dolejní, hořejní Us. dial., snad podle kompt. dolejie, dolejší atd.
15. Porůznu v slovích jednotlivých. Na př. letojšek, letojší BartD. 36 (zlin.) m. letošek atd., švajdlena t. 30 (pomor.) a 65 (val.) m. švadlena.
16. j bývá přisuto zvratnou analogií k d-, m-, s-, na př. ve psaném gdiechu Kruml. 146ᵃ m. diechu dicebant, gmanowe Pulk. 51ᵇ m. manové, gſam Mill. 49ᵇ m. sám; o tom v. §§ 315, 356, 398 a v § následujícím č. 6, 8 a 9. –
17. V dial. nalejt, nalejvat, rozsejvat atp. jest -j- analogií podle praes. leju, seju atd.
j se odsouvá.
455. 1. Z ja- jest odsuto j- v dial. ako m. jako, neb ak sě jest stal hlas EvOl. 208ᵇ, inhed akzz učil vonnost t. 116ᵇ, pane akzz vidím t. 233ᵃ, vím vědz ak ty = více jak ty BartD. 65 (val., po souhláskách), slc. ako, ak Pastrn. 113; j- je zde tak náležité, jako t- v tak, jsou to adverbia z demonstrativ je- a to-, jako = jē-ko, tako = tō-ko, v ak- je tedy j- od
