k yalmuzznye EvOl. 183ᵃ – japoštol m. ap-, svatý Pavel gapoſſtol PassKlem. 64ᵃ, apostolus esto yapoſtol Prešp. 961, jancikrist BartD. 110 (laš.) m. anc-, – jale BartD. 34 (slov.) m. ale, –jakorát Us. m. ak-.
2. K e-: jes-, jest, jsem z jes-mь atd., z koř. es- (přisutí z doby psl.); – jelen v. ř.xxxxxx; Brugm. I. 529 (též); – dial. Jeva BartD. 62 (val.), 100 (laš.) z Eva.
3. K ē-: já psl. jazъ z pův. j-ēzъ.
4. K ě-, ie-. To je zejména v jedl stč. jědl, jím stč. jiem atd. Ve složeninách stsl. sъnêsti, izêsti, obêdъ, obêdovati atd. = ob-êd- jest -êsti a -êd- bez j-. A rovněž tak v č. oběd, obědovati atd. a v stč. i nč. dial. ziesti: stč. (chrúst) zzie vešken plod země comedit ŽWittb. 104, 35 t. j. zie (aor.), zzie ŽGloss. ib., (chrúst) zzie(dl) vše sěno comedit ŽWittb. ib. (-dl připsáno později) t. j. zědl, inf. zzyeſty Alb. 95ᵇ některý mní sě zzeſty všecko EvOl. 172 (Jir.), David chleby obětní zzedl t. 285ᵇ, nč. dial. zest; zím, zedł, impt. zez BartD. 16 (zlin.), zesť, zím, zed t. 65 (val.), źedli t. 110 (laš.); a ziedati: stč. trúp zzieda cuzé úsilé Hrad. 107ᵃ, kak kniežě svú mísu zzieda t. 106ᵇ; bylo tedy kdysi -êd, a k tomu jest v českém jěd- (jědl atd.) a jied- (jiem atd.) j- v době předhistorické přisuto. – Dále patří sem jedu stč. jědu, jěl stč. jěl, jezditi stč. jězditi, jízda stč. jiezda atp.; také tu bylo dříve êd-, ê-, êzd-, jak patrno z rus. êdu, êzda atd., v č. jědu atd. je tedy j- přisuto. – Srov. § 97. –
5. K i- je přisuto j-: v jíti aor. jid n. jíd; bez j- jest íti ve slož. sníti, vníti, jak je patrno na stsl. sъniti, vъniti; tu bylo by sъňiti, vьňiti ze sъn-j- a vъn-j-, kdyby před složením bylo bývalo -jiti; – v jikra pl. g. jiker, stsl. ikra, pol. ikra atd.; – jíl stsl. ilъ pol. ił atd., ř. ἰλύς; – jilce plur. lat. ilia, střhněm. hilze Mikl. Fremdw. 86; –jilem, jilm pol. ilm, rus. ilem, sthněm. ëlm; –jímati, přijímati atp.; bez j- jest toto slovo v slož. vzímati, wzymati accipere Ol. Ex. 22, 17, dobré příklady wzymayte Hrad. 110ᵇ; – jínie stsl. inьje, lit. īnis pruina; – jiný stsl. inъ, pol. iny atd.; – jircha pol. ircha, irzcha atd., střhněm. irch weissgegerbtes Leder, z lat. hircus; –jískati hledati, part. jíščě, giſſchzie Pil. b, slož. z-jiskati, zgyſkaty Rožmb. 282; bez j- jest toto slovo ve slož. získati, zyſſczeſs Vít. 33ᵃ, v subst. zisk, a ve vískati; srov. stsl. iskati, sъniskati = sъn-iskati (ze sъn-jiskati bylo by sъňiskati), a dále lit. jëškoti a sthněm. eiscōn; j- přisuto v době předhistorické, ale nikoli všeobecně; – jiskra, stsl. iskra, pol. iskra atd.; – jistý stsl. istъ, pol. isty atd.; – jíva stsl. iva, pol. iwa, hluž. jiva, lit. īva a jëva, sthněm. īwa, střlat. īvus; j- přisuto v době předhistorické, ale nikoli všeobecně; – jizba stsl. istъba, izba, pol. izba atd., z *istuba (srov. franc. étuve a špan. estufa) a toto ze sthněm. stuba; – srov. Mikl. Et. Wtb. 94–97. V slovích těchto atp. není j- kořenné, poněvadž v složeninách a v stejných slovích nářečí a jazyků jiných někdy ovšem bývá, ale většinou nebývá; je to tedy j- při
