jako střídné adv. tu ibi z to-, a je tedy j- v něm etymologicky oprávněno; témuž svědčí také lit. jau; v stsl. u v. ju, sln. a rus. uže je j- odsuto.
6. Z jd- slovesa jdu : místo a vedle náležitého praes. jdu, impf. jdiech, impt. jdi, part. jda a slož. přijdu atd., kdež jd je ze staršího jьd-, jest ode dávna také praes. du: bóh de před tebú BrigF. 7, má slova du do srdce t. 34, (hvězdy) du na nebi Kat. 56, nč. ob. du, deš atd.; impf. diech: když dyeſſe s hradu DalC. 21, dievky u boj dyechu t. 15, diechu spolu AlxH. 3, 24; impt. di, podi atp.: di kvapně BrigF. 32, pody EvOl. 314ᵃ, podyz za mnú Pass. 282, pod a opatř Otc. 80ᵃ, poď Br. Gen. 31, 44, podwa domóv Koř. Dan. 13, 13, widme egrediamur Comest. 145ᵇ. dyete Pass. 354, podte Hrad. 137ᵃ, nč. di, poď atd. Us.; part da atd.: král da na vojnu DalC. 98. Ve jd- z jьd- jest j- v době psl. přisuto, v. § 454, 8, v době české v tvarech du atp. jest opět odsuto. Odsuto není j ve vendu atp., kteréž je z pův. vъn-ьdą. – Bývalo tedy v hojných případech vedle sebe stejnoplatné jdu a du atd., a podle toho psáno pak jd také za náležité d, ď, na př. bugde motzi Lún. reg. 1648 m. bude, gdywim ſye Pís. taj. 1. 9 m. divím sě, v. § 315. –
7. Z jh- slov stč. jhra, jhráti, jhřec, jhřišče a jejich jiných odvozenin, nč. hra, hráti atd. Na př. stč. jest: na yhru AlxV. 1506, weyhrze Mand. 13ᵃ, we ghrach ChelčP. 32ᵃ, ghranye Hrad 66ᵃ, ghrati t. 126ᵃ, ghray t. 125ᵇ, lvové ghragyechu ML. 52ᵃ, ghragyczych Pror. Jer. 30, 19, ghrzecz Hrad. 95ᵃ, yherczom Pulk. 172ᵇ, do ghriſcie (sic) Koř. Act. 19, 29, do ghrzyſcie t. 19, 31 atd.; – vedle toho bývají již v textech starých slova táž bez j-: hragy Hrad. 96ᵇ, srdce hragieſe Kat. 60, hragyczych Pror. Jer. 16, 17, hraſſ-li Ol. Jer. 15, 17, hrala Otc. 455ᵇ, hrzecz Rozk., herczi Mill. 62ᵇ, herczow AlxB. 5, 33, herczom Hrad. 97ᵃ, hercom Mart. 62ᵃ, a nč. není tu j- nikdy.
8. Z jm- slov stč. jmelé, jmě, jméno, jmieti a jejich odvozenin. Jest na př. stč. dubové gmele Synon., gmelee Chir. 100ᵃ, gméno Br. Isa. 7, 14, jméno nč. jmenovati nč., jmenovitý nč., našemu gmyeczku PassKlem. 107ᵇ (jmiecko = onomax), k dřevniem gmietelom Comest. 86ᵇ, jmíti Břez. 1, jmají t. 11, jměli t. 1, jměvše t., za nic nebude gmyen Koř. Act. 19, 27. nč. jmín jsem habeor, jmění nč. atd.; – a vedle toho táž slova bez j-: melij viscum Lact. 173ᵃ, meno (někteří řiekají jmě, druzí jméno a třetí meno) HusE. 1, 320, meno EvOl. 21lᵇ, menowanye Pil. a, menuge Ol. Sap. 2, 13, part. sg. masc. menowany DalC. 100, AlxV. 1548, pl. masc. menowany AlxB. 6, 17, k menowytym hodóm Štít. uč. 122ᵃ, myeczko PulkR. 31ᵃ, mieczko Veleš., budu myeti ŽWittb. 12, 6, magie part. Jid. 39, Pil. b, maaſſ Štít. ř. 158ᵇ, ktož ma Alb. 15ᵃ, mayú JidDrk. 37, myegyeſe DalC. 17, mijewa Štít. ř. 62ᵇ, pop miewal offěry AlxH. 2, 11, mowit ApD. d (z jьm-, stsl. imovitъ dives), movit Pil. b, mowitym neb chudým Krist. 81ᵇ (jmovit nedoloženo) atd. Bývalo tedy v hojných případech
