ž podružné.
450. ž podružné je v případech stejných, jako podružné z v § 394, e); totiž:
v nářečích slovenských tam, kde jinde je pravidlem ž proti h a kde slovo základní má g, na př. striga-stridžisko Hatt. slc. 51, vyga (vikev)- vyďžisko BartD. 65 (val.), flágať (flákati) praes. 1. sg. fláďžu t., drúzgať (drtiti)-drúžďžu t., brýzgať (tlachati)-brýžďžu t. 201 (val.); slova sem patřící jsou vesměs původu pozdějšího, jest tedy také jejich ž (dž, ďž) pozdní, a vyvinulo se analogií: k temnému k je assibilata temná č, plakati-pláču, tleskati-tlešču, a to vede k tomu, aby k jasnému g byla příslušná assibilata jasná, a to je ž, tedy striga-stridžisko, flágať-fláďžu, drúzgať-drúžďžu atd.; –
jiné podružné ž (dž) je v proč-bych, když provedeme spodobu a vyslovíme prodž-bych, – a podobně ve džbán v. čbán, czban Krist. 88ᵃ, džbanař KorMan. 78ᵇ, – džber v. čber, czber Vít. 93ᵃ, džber Us. Jg.; –
dále je podružné dž v dial. džedžina. m. dźedźina (dědina), viz § 321; – a
v slovích dial. původu nového džgat (cpáti), džignóť (bodnouti) Btch. 415 (dbeč.), džgat, džignút BartD. 209 (val.) atp.
ž a sykavka.
451. Tu je důležito zejména spojení žž. Spojení to je = ždž (žďž), je v něm tedy skupena souhláska sykavá se zubnou a opět sykavou; ze skupení pak takového vynechává se sykavý člen poslední: žž = ždž mění se v žď, podobně jako šč = štš se mění v šť nebo zz = zdz v zď, nebo sc = sts v sť, v. § 423 a j. Příklady tomu jsou: part. hyžďen ze staršího gyžžen; hromažďen m. -žžen; zabřěžďenie m. -žženie; roždie místo rožžie: sg. dat. lok. stč. mieždě, mieżdie HusPost. 135ᵇ, m. miežžě (a to m. miezzě, v. § 431). Tím způsobem vzniklo také jméno místní Žďár ze žžár a toto ze z-žár = z-žár, t. j. osada vzniklá na místě vypáleném (les, který tu byl, jest vypálen; srov. jména místní Seč, Paseka, Mýto, Třebová = osady vzniklé na místě lesa posekaného, na místě vymýceném, vytříbeném t. j. vyčištěném, v. Listy filol. 1877, 306–309 a Jag. Arch. 3, 76; žár a starší žár je z gēr-, koř. ger-, stupňovaného v gor- hořeti). – Srov. změny podobné v §§ 423 a j. a stsl. iždeną, iždimati, beždelêza atp. m. iz-ženą (z iz-ženą) atd.