Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<525526527528529530531532533>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

a druhé se začíná souhláskou j- skupenou se souhláskou ještě další, splývají slova tato u výslovnosti a j- přitahuje se v písmě ke koncovce slova prvního, na př. zziey zzu zbyli Jid. 15 t. j. sěj sú m. sě-jsú, A zzbosiey de jako z vody t. 128 t. j. sbožie-j de m. sbožie-jde, – anebo se píše dvojnásobně, na svém místě náležitém a krom toho na konci slova předcházejícího, na př. Netasey gmu řéci Jid. 81 t. j. netažej-jmu m. netaže-jmu, Sey gmu nenáhlo AlxH. 4, 20 t j. žej-jmu m. že-jmu, toy gmu sě zdá AlxH. 8, 14 m. to-jmu, Toy gmu bě AlxB. 5, 30, ktoy gho co vině t. 8, 12, potaknuy gmu AlxBM. 6, 33, andey gho každý pobiehá t. 7, 23, k ňemuž prawoy gmamy t. 6, 23, neygmagie t. 6, 13, neygmagycze čáky AlxŠ. 7, 15, wei gmenyu tvém ŽKlem. 62, 5, weigmenyu t. 104, 3, weygmeny tvého syna Modl. 15ᵃ, ai gſa v rozkoši Kruml. 132ᵃ.

Změny souhlásky j.

1. j spojuje se s předcházejícími souhláskami jinými a z toho vznikají potom různé hlásky jiné, na př. nj mění se v ň, sj v š atd.; o tom viz při souhláskách těchto jednotlivých.

2. j změněno v ď v anděl z anjel, andiel Hrad. 17ᵇ. Janu ewandieliſtie t. 59ᵃ atd.; vzniklo vlivem předcházejícího n-. Kromě toho vyskytují se jenom zřídka příklady jednotlivé: Tideſto m. ti-ješto Túl. 24ᵃ a 25ᵇ, ydednoho m. i-jednoho t. 24ᵃ, (Alexander) musi wen dyety na pole m. ven-jěti AlxB. 7, 41, Deſtu bliz Eufrates řěka AlxV. 1188 m. jest, die Mart. 21ᵃ m. jie; někde to je snad omylem.

3. j je změněno v l v stč. ledno m. jedno = jen ; na př.: má ledno dědinu a statka nejmá Rožmb. 128; hospodář nemóž hosta staviti u věčši ledno pod pětí hřiven t. 235; když komorník potká paní i se pánem jedúc na cěstě, nejmá práva pohoniti, ledno vešda u dvora t. 39 a j.; – dále v dial. len (mor. a slc.) m. jen; srov. mrus. dial. leno z jeno Verchr. 59.

– V jedva v. ledva, Gedwa DalC. 30, ledwa DalH. 30, gedwa i ledwa Pulk. 14ᵃ, nč. ledva Us., ledvá Btch. 441, pol. jedwa i ledwo, rus. Jedva i ledva, stsl. jedva a ledve atd. není změna hlásková, nýbrž le- je tu vedle je- z doby předhistorické; srov. lit. advos a ledvai Mikl. Et. Wtb. 102

– Rovněž tak jest rozdíl od původu a nikoli změna hlásková v stsl. jeda sl. jede v jede-kyj quidam, jede-čьto, a českém leda. – V krahujec Us. a krahulec, krahulec Btch. 441, krahuláček Suš. 317, srb. kraguj a kraguljac, stsl. kraguj, pol. krogulec atd., z tur. karagu Mikl. Etym. Wtb. 130, je slovo cizí přejaté ve dvojí formě různé, -jec a -lec.

4. j je změněno v ř v jeřábek stsl. jarębь i jerębь perdix, pol. jarząb atd., a řeřábek Jg. (mor.), – jeřáb (rostl.), jeřabina a řeřabina Jg.;

– podnětem ke změně té byla slova zněním příbuzná řeřáb (m. žeřáb)

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 7 měsíci a 4 dny; verze dat: 1.1.17
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).