východních, na přechodu k polštině; místo a vedle ź bývá tu často ž; doklady viz na místech právě uvedených.
3. ź bylo také v jazyku starém. Důkazem tomu jest přehláska -a, -u v -ě, -i; na př. 3. plur. vozie předpokládá tvar starší voźá, part. vozě starší voźa, adjekt. fem. sg. nom. kozie brada akk. kozí bradu starší koźá a koźú atd., v. § 394.
4. V nč. spisovné a u většině nářečí nynějších ź není. Pokud kde ve fasích starších bylo, zaniklo: změnilo se totiž většinou v tvrdé z, na př. v nč. tvaru 3. pl. vozí je z tvrdé jako ve vezou, v part. voze jako v 1. sg. vezu atd.
5. V impt. přisěž, pomož, střež atp., na př. prziſiezz Ol. 1. Reg. 30, 15, pomozz hospodine Štít. ř. 53ᵇ, pomůž mně bože Suš. 14, stṙeż se Baw. 45 atd., není ž ze ź, nýbrž podle praes.: sahu-sěžeš atd.
z a sykavka.
415. Když po z (budiž toto původu kteréhokoliv) následuje opět sykavka, tu bývají – mimo obyčejnou spodobu (§ 254) – změny následující:
1. z se sykavkou následující splývá nebo se mísí. Zejména:
z-z splývá v z. Na př. rozlobit Us., rozlobené Btch. 438 a j., m. rozzlobiti, atp. Sem patří také příklady stč., kde bývá psáno z- za žádané z-z-: byl to zrady zvěděl AlxB. 1, 29 m. z-zrady, korunu zlata světlého a z kamene přědrahého AlxV. 895 m. z-zlata (jako je tu dále: z-kamene) atp. Domnění, že by to byly pády bez předložky, je nesprávné.
Rovněž tak splývá z-s (spodobené v s-s) v s. Na př. onomu krev ſrdcze teče AlxV. 1759 m. z-srdce; – ana jeho tvář ſynala, oči a rty opuchly jsú Hod. 44ᵇ m. zsinala, srov. zſynal geft Ol. 1 Reg. 25, 37; – obracím řeky v paušť až ſe ſmrazugj ryby jejich Br. Isa. 50, 2 m. zsmrazují, srov. když sě voda zſmradieſſe Otc. 198ᵃ; – Israhel sě roſul Ol. 3, Reg. 22, 17 t. j. rosul m. rozsul, srov. rozſul t. Prov. 24, 31; odtud i příjm. Rosulek (mylně Rosůlek); – roſipal Ol. 2. Par. 34, 4, roſypa t. Job. 38, 24 roſypal HusPost. 209ᵃ, Kruml. 35ᵇ, roſypané Br. Isa. 27, 9 atd., rosypat BartD. 13 (zlin.), rosypať Btch. 438 atd., m. rozsyp-, srov. rozſypa Sal. 756; – rosudek, rosocha, rostříhnóť Btch. t. m. rozs-; – besebe Us. ob., BartD. 13 (zlin.), m. bez-sebe; – vstáti surgere m. vzstáti; – vstúpiti ascendere m. vzstúpiti; – stč. vskučěti, pes wſkuczy Mast. 69, m. vzskučěti; – stč. vslaviti, wſlawiu jméni tvému psallam ŽKlem. 9, 3, m. vzslaviti, srov. wzſlawy glorificabo ŽWittb. Moys. 2; – vstonati, ciesař wſtona Kat. 126, Pilat sě zamútiv wftona Nikod. 105ᵃ, m. vzstonati; – vsvietiti, některý ſe wſwyety milostí k bohu Štít. uč. 68ᵇ, m. vzsvietiti atd.
