Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<487488489490491492493494495>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

dokladů sem patřících z HusPost. (psané 1414; písař, prý Zikmund z Domažlic, praví na str. 2ᵇ: věz, žeť sem psal tak, jakož obyčejně mluvím), jest jich asi 450, a mezi nimi asi 180, kde litera ż, ź psána za tvrdé z, na př. żaviſti 11ᵇ, żákonníci 21ᵇ, żákonníky 49ᵇ żaftupowe 52ᵃ, beź viny 15ᵃ, beź ſedla 59ᵇ, beź své potřeby 100ᵃ, każati 6lᵇ, vkaźati 69ᵇ, vkáżal 65ᵃ, ukażuge 80ᵇ, ukaźuge 100ᵇ obraź 106ᵇ, ráź neb obraż boží 123ᵃ, nażywa 83ᵃ, iażyku 115ᵃ, rożkoſny 111ᵃ, brźo 137ᵃ, że wſeho 153ᵃ, że wſech t. atd. Stejná nepravidelnost je také jinde, na př. v Ol. psáno Jaż ego Ex. 8, 28, yazz 3. Esdr. 8, 11, v Kruml. yazz 187ᵇ atd. Dokud se nenalezne starý text, který by v této příčině byl pravidelnější, nebude lze na staropísmém ż, zz atp. nic zakládati. –

Ve mnohých textech starších psáno z a ž jednostejně a čtenář měl se dovtipovati, kdy psaná litera nebo spřežka znamená z a kdy ž. Později liší se z a ž tím, že ono psáno z, toto literou známkovanou. Ale také v některých starších rukopisích je rozdíl dostatečně naznačován, když totiž z psáno z, a ž literou s, na př. w tuse zemiu t. j. v tuže zemiu Jid. 34, – nebo ž psáno zz, na př. zzydee t. j. židé Štít. ř. 78ᵇ, znamenati geſt kazzdemu ſbozznemu czzlowieku Kruml. 219ᵇ a j.

Za z-z- bývá psáno z-, vlastně z-z- splynulo v z-; v. § 415.

z původní, tvrdé.

Toto z je z doby praslovanské; na př. vezu psl. vezą, vóz psl. vozъ.

Mění se: ve spojení s -j v ž; v slabikách zi, zi- v ź; a táž změna v ź- bývá také v slabikách ze, . Krom toho podléhá z jistým změnám, když se pojí se sykavkou, a jsou porůznu ještě některé změny jiné. O tom v. v §§ následujících.

zj se mění vž.

Změna tato je psl., v. § 248, kdež jsou vyčteny také případy ve kterých se vyskytuje; ž tudy vzniklé dochovalo se z doby psl. také do češtiny. Na př. subst. nozjь č. nóž, nůž; kompt. bьrzjes- č. brže; part. vozjenъ č. vožen; praes. sg. 1. vozją stč. vožu, kazja č. kážu; iter. vazjati stč. -vážati, -vážěti atd.

V nářečích východních je změna tato v part. vožen atp. často, v slc. z pravidla zrušena, analogií tvarů jiných, jež mají z po právu. Např. vožené, zkažené Btch. 439 (dbeč.), ale pohruzený BartD. 15 (zlin.), zarazený t. 30 (pomor.), pokažený t. 64 (val.), zkazený t. 87 (stjick.), slc. vozený. –

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 7 měsíci a 9 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).