Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<492493494495496497498499500>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

i zháha dále v žáha a záha, žaha LékA. 23ᵃ a Us., záha slc., zaha BartD. 109 (laš.) –

4. z změněno v h v klouzati-klouhati Us. a v onomatopojickém hvízdati za stsl. zvizdati sibilare (srov. změnu podobnou ve svístati-chvístati v. § 405). –

Cizí z.

V slovích přejatých cizí z (psáno z a častěji s) zůstává někdy nezměněno, na př. zázvor z ital. zenzovero Kluge 152, musika vysl. muzika, Jerusalem a Jeruzalem. Zéland VelKal. 311 atp., – mnohdy však je změněno v ž; – o obém v. § 406

Sem patří také žák, vzniklé z lat. ziaconus v. diaconus Matz. Cs. 27.

z se přisouvá.

z je přisuto:

1. v zd m. d v slovich: hyzditi, ohyzda m. hyd- hydný = ohyzdný zlin. 14, hluž. hida nenávist, pol. a mrus. hyd, ohyda, rus. dial. gidkij Mikl. Etym. Wtb. 83; – hrazditi místo a vedle hraditi, když brány hrazdieſſe Comeſt. 160ᵃ, městečko nehražděné Pref. 8; odtud pak také ohražďovati, zahražďovati, (lidé přátely) se ohražďují Zrc. Múdr. 692, voko se (víčkem) ohražďuje t., – hromazditi m. a v. hromaditi, abychom hromazdili Štít. ř. 191ᵇ, ty hromazdis thesaurizas Koř. Řím. 2, 5, impt. hromazd sobě poklady NRada 1444, střiebro bude hromazzdieno Ol. Job. 22, 25; z toho pak hromažditi, ktož hromażdy congregat Ol. Prov. 28, 8, aby hromaždil HusPost. 103ᵃ atd., – brouzdati v. broditi; – m. drozd je chod. zdrozda; – púzdro z lat. fodrum Matz. Cs. 286. – V DalC. 5 je: (kóň) jat w uzdyczy, v rkpech jiných: v udici; tu neni z přisuto, nýbrž ono je demin. z uzda stsl. uzda atd., toto z ąda stsl. ąda hamus, ądica uncinus. – V jízda, jezditi stsl. jazd- je -zd psl.

2. V slc. chabzda vedle chabda, č. chebdí, je z vsuto do skupiny bd; srov. s vsuté do pt(bt) v § 407.

3. Ve VelKal. 117 psáno na Zřijpě; z- patrně uměle přidáno podle etymologie Dalimilovy: S té hory na zemi zrzyechu, proto též hořě rzyp přěvzděchu.

z se odsouvá.

1. Ze zájm. stč. jáz, nč. já. Nové má nejstarší doklady na zač. XIV, a staré jáz vyskytuje se jako archaismus ještě na sklonku XV stol. V době mezi tím je jáz i , onoho ovšem čím dále tím méně,

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 7 měsíci a 7 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).