tohoto naopak. Na př. v DalH. Ja ť vědě 31 a iaz tě zbavu života 40; v DalC. yaz úv. I a ya 3 atd., častěji jáz než já; v ŽKlem. iaz 16ᵇ, 21; atd., ia 2ᵇ, 7ᵇ atd.; v Mast. yaſ k tobě běžu 1 a ya chcu řéci 295; v Hrad. je častěji jáz než já; v Pass. v částech starších rovněž tak, v mladších pak je z pravidla já; v Alb. je zřídka jáz, yaz 10ᵃ, a z pravidla já; taktéž v Modl., yaz 19ᵃ, vedle obyčejného já; ve Štít. uč. a Štít. ř. z pravidla já; na počátku stol. XV libuje si písař Hod. v archaisinu jáz, yaz zahynu 82ᵇ yaz přistupuji 78ᵃ atd., ovšem vedle já; v AlxV., opsaném z předlohy staré, je Iaz 63, yaz 1075, vedle ya 1077 atd.; – v Kruml. je psáno yazz 187ᵇ, a podobně v Ol. Jaż ego Ex. 8, 28, Jażt Gen. 23, 4, yazz gieſſitny 3. Esd. 8, 11; má-li to býti = jáz, tedy je to svědectvím, že písaři Kruml. a Ol. znali archaistické jáz ze svých předloh, ale nikoli ze živé výslovnosti; – k nejmladším dokladům pro jáz patří yaz ſem Otc. 5ᵇ.
2. Místo vezmu atd. říká se dial. vemu, impt. vem atd. Us. chod. 51, vem kde vem Dač. 2, 209; z je vynecháno.
3. z je také vynecháno v mecítma m. mezcítma, mezcietma, z -mezid(e)sietma, na př. dwamecýtma tiſýců Br. Num. 3, 9 a j. vedle dwamezcýtma t. 26, 14 atd.
4. V ŽKlem. je několikráte ro- místo roz-: roliucenye furor 57, 5, roliucenym Deut. 24, w rowiewanyu in velamento 60, 5, ropraſſeny budú 67, 2, rohnyewali 123, 3. Nelze tu vykládati ro- omylem, když je dokladů tolik; nabízí se tedy výklad mylnou etymologií; bylo rozsaditi atp., vysloveno rosaditi, to rozkládáno mylně v ro- a saditi, a podle toho mohlo pak býti také ro-liútiti atd.
5. Doudl. je řetelně Kotsm. 15 m. zřetelně.
c.
420. Píše se literami a spřežkami c, na př. licemerca Greg., bradavice MVerb., kurencom t., othce (sg. gen.) HomOp., ſlunce Kunh. 148ᵇ, ciele t. 147ᵇ, ztracenye Túl., vſecko t., bahnicie ŽGloss., chcu AlxH. 11, 16, wſſecka AlxBM. 4, 31, obrancie ŽKlem 17, 3, chodiece Hrad. 9ᵃ, wiece Pass. 286, cieſta Krist. 28ᵃ; – ch. na př. othech HomOp., k otchu Kunh. 149ᵇ, sě obrachu Túl. 30ᵇ, nemochi budeš t. 24ᵇ, ſich (sýc) ŽGloss.; – cc, na př. mrauenecc MVerb., wilchvecc t.; – cz, na př. ſkrinanecz MVerb., czo ŽGloss., nocz AlxH. 1, 9, zemiczu t. 1, 5, wiecz amplius ŽKlem. 73, 9, wieczczoma t. 131, 4 atd.; dzyecze (m. dietě) Boh. 42; – zc, chzeme t. j. chcme AlxH. 10, 39, chzce t. 10, 25; – cſ, cs, na př. mocs Hrad. 12ᵇ a 81ᵃ, nocs t. 87ᵇ, rucſye t. 78ᵇ; – tſ, na př. potſtiwy ŽKlem. 138, 17; – tc, na př. owotcze Ol. žalm. 77, 46, Háj. 1ᵃ, nietco Háj. 181ᵇ
