z, ź.
409. Ze souhlásek těchto je z několikeré, totiž: z původní, dochované z doby praslovanské, na př. vůz stč. vóz psl. vozъ; – a z ze staršího ȥ, kteréž opět jest buď z g, na př. kněz z býv. kňaȥ pův. kuning-, buď z psl. dj, na př. nouze z býv. núȥa psl. nądja.
ź vzniklo změkčením z původního z, na př. voźiti z voz-.
z původní bylo tvrdé. Naproti tomu bylo ź měkké, a také z vzniklé ze ȥ bylo střídnicí sykavky měkké. Časem setřel se rozdíl tvrdosti a měkkosti, sykavky tyto zněním kdysi rozdílné splynuly, a v nynější češtině spisovné jakož i u většině nářečí jest za ně jednostejné t. zv. obojetné z.
Víc o tom v. v §§ 394 – 397.
Souhlásky tyto píší se z pravidla bez rozdílu literami a spřežkami z, na př. mezi Greg., z zeme HomOp., nazuano Ostr., zbauitelu Kunh. 147ᵃ atd.; – ſ, na př. predſreti Greg., poroſenie Kunh. 150ᵃ zawaſaw AlxB. 2, 9, rozkaſa AlxBM. 4, 9, hroſny ŽKlem. 46, 3, newſal t. 14, 5, wſaczny MastDrk. 2, vkaſaty VstúpDrk. 57, ueſinu t. 52, kola woſow EvOl. 134ᵇ, wſemſſye t. 247ᵃ a j. (často v EvOl.); – s, na př. samiſſliw t. j. zamysliv AlxH. 6, 26, sa tyem t. 4, 25, ias AlxBM. 3, 15, t. 3, 42, wies t. j. věz t. 3, 6; – zſ, (kosti) se zſtroſkotagy Lvov. 3ᵇ; – ſſ, na př. hriſſenym t. j. hryzením ŽKlem. Deut. 24; – v pravopise Husovu, bratrském a nč. je pravidlem litera z.
Někdy zdá se, že dílem měkké ź a dílem z vzniklé ze ȥ je písařem starým zvláště označeno. Bývají totiž hlásky tyto psány způsobem, jakým se jindy znamená hláska ž, totiž literami a spřežkami ż, ź, ž, zz. Na př. ſkrże HusPost. 4ᵃ, mnożí multi t. 3ᵃ, to vieź t. 18ᵃ, knieź t. 76ᵃ, ſkrzze Štít. ř. 205ᵇ, mnozzy neviděli ML 110ᵃ, kniezz Kruml. 327ᵇ, wyzz ML. 104ᵇ, wžyeti Ben. Deut. 25 a j. Některé okolnosti vedou a takořka svádějí k tomu, abychom v tomto psaní spatřovali úmyslné označování měkkosti a tedy svědectví, že v stč. výslovnosti byla měkkost hlásek žádaných ź a z vzniklého ze ȥ zjevná. Zejména činí se nám toto zdání pravdě podobno, když nalézáme: že doklady textů různých se shodují, na př. wyzz Štít. ř. 54ᵇ, ML. 104ᵇ, a wiż Baw. 127, wiżte t. 94; desět penyezz Kruml. 79ᵃ a peníeż HusPost. 177ᵃ; kniezz Kruml. 327ᵇ a knież HusPost 200ᵇ ; mnozzy ML. 110ᵃ a nemnożí HusPost 3ᵃ; kompt. rzijezze Štít. ř. 74ᵃ a ſnaże Alxp. 101 atd.; – a že také nč. dialektická výslovnost mívá ž shodné s některými těmito doklady staročeskými, na př. kompt. rziezze Štít. ř. 74ᵃ, ſnaže Alxp. 101 a doudl. snáž Kotsm. 17; w-Prażie HusPost. 7ᵃ a laš. na-voźe i na-vože BartD. 106 a 107; sg. instr. żímý HusPost. 103ᵇ a dial. źima BartD. 135 (opav.), a také žima Pastrn. 135 (slc., místy); – ale zdání toto je přece jen zdání a nikoli svědectví bezpečné, poněvadž stejným způsobem bývá psáno také tvrdé z: mám před sebou úplný seznam
