Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<491492493494495496497498499>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

4. Když jest mezi samohláskou a souhláskou sykavou, mění se z v j (srov. § 404, 3). Mám doklady pro případy následující: zz změněno v jz, v doudl. bejzlosti Kotsm. 11 m. bez-zlosti; – zs v js: jdete zeyſpanye Mast. 230 m. ze-zspanie (= z vyspání), vyjiti y ſmiery Otc. 345ᵃ m. z-smiery; – v : roiżehá žena světlo HusPost. 123ᵃ, roiżhla by světlo t., roiżhucz t., m. rozžeh-, rozżh-; dále ve výrazích dojžára, zejžára, stč. vejžieřě m. do-Zžára atd. (Žďár je ze z-žár, v. § 451, vesnice toho jména jest u Protivína, dialektický nom. je tu Žár m. z-žár, a ve výrazích do-ára atp. vzniklo -jž- i říká se tu doára atd., v Listy filol.- 1877, 307); – v jš: v kompt. slajší, mlajší (přehláskou též mlejší), chujší, přější m. slazší (nč. sladší) atd., na př. nayſlayſſy Modl. 74ᵃ, mlajší a mlejší Kotsm. 11 (doudl), mlejší Šemb. 41 (mor. podhor.), chuyſſyemu ROtc. v. 250 (rkp. Roudn.), przyeyſſych Modl. 119ᵃ, mých przeissich ListPoř. 1484, (modlitbu) za své przeissij t. (kompt. rejší mýt. 336 a Šemb. 41 je novotvar, jeho -jš- není ze -zš-); totéž je také v slc. adj. terajší m. terazší.

Jiné změny souhlásky z.

1. -z změnilo se v -s v předložce přes z býv. prěz, v. § 254; bývalé -z- zachovalo se dosud u výslovnosti přeze-všecko atp.

2. Místo vazba, vaźba je laš. vaďba BartD. 107, zvratnou analogií, v. § 321.

3. z mění se v ž (mimo případy patřící do §§ 412 a 413). Zejména:

v žň. Tím vzniklo: žiežn- z býv. žiezň-, zyeżny Ol. Deut. 28, 48,

jest-li żijeżniw ċlověk Alxp. 103, zizznyela dušé má ŽKlem. 144ᵇ; odtud pak i nom. akk. żieżen Hug. 281, żieżen Alxp. 103, żijżeň Háj. 14ᵃ a nč. ob. žížeň Us., Btch. 439; – podle toho mohlo vzniknouti také proň- z przň-, prżniti Baw. 49, neoprżnim t. 50; kážň- z kázň-, w twe każni Baw. 65; věžň- z zň-, wieżniow mnoho Baw. 163 atp.; na jisto toho tvrditi nelze, poněvadž na staropísmé ż není spolehnutí (v. § 409).

zďň v žďň: stč. prázdnějí-prážďnějí, prazzdnyegij Štít. ř. 222ᵇ, je-li tu na psané zz spolehnutí; doudl. brá(ž)ďní kůň m. brázdní Kotsm. 15.

V žežule ze žezhule je změněno z v ž vlivem začátečného ž-; podle lit. geguże bylo psl. žegъz- v češtině přesmyknutím žezh-.

V dial. žářa, zář m. záře BartD. 64 (val.), Btch. 439, a žáří m. září Btch. t. je ž za z mylným spojením se žár, žeřavý.

Za stsl. izgaga cholera sicca, rus. izgaga orexis, dluž. zgaga id. je stč. zháha, zhaha orexis Nom. 67ᵇ, ApatFr. 96ᵃ, Rozk. 2316 atd to pak mění se později ve žháha, zzhaha MamP. 15ᵃ, zzhahu Chir. 149ᵇ; změna z-ž stala se tu spojením se slovesem žhu. Odsutím h- změnilo se žháha

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 10 měsíci a 8 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).