Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<370371372373374375376377378>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

27, Anna poczemſſy porodila dceru Krist. 2ᵇ, poczemſſy ŠtítOp. 93 a j.; srov. chorv. počmem v. počnem atd. – Místo unořiti slzu (z koř. ner-, stč. nřieti, vynřieti = scatere, tedy nořiti = facere ut scateat) říká se umořiti, ani slzy neumořiti Pelzel2 271, mylným odvozováním od mořiti; a podobným omylem etymologie prostonárodní je mořec Taucher Jg. místo nořec, totiž odvozováním od moře. – Místy říká se miť m. nit, mízký m. nízký BartD 28 (slov.), edom raz m. jeden-, tem tovaryš m. ten Pastrn. 142 (slc.), lem, ljem m. len = jen Šemb. 79 (slc.), srov. mrus. dial. lem (v nářečí t. zv Lemkův) Verchr. 59. – Dále jest m m. n v slovích přejatých Miku láš, Antomín BartD. 109 (laš.), fermež z lat. vernix střhněm vërnis, kumšt Us., Btch. 430, kám, Kublaj veliký kaam Mill. 6ᵃ – V ŽKlem. psáno poſluſſem 80, 9, vcziniem 68, 9, nepoſkwrnyem 17, 24, a opravami změněno -m v –n; stejně opraviti náleží tamtéž pamatem 76, 4, vczynyem 58, 17 a v Pass. poſkwrnem 397, já krzieſtyem ſem 623.

Jiné změny souhlásky n.

1. Za nebo je slc. lebo, alebo, dolnobeč. l̇ebo, al̇ebo Btch. 430, han. lebo Neoral 6. Za než je valaš. a j. lBartD 64 Je to matením le- a ne-, jako v § 284

2. Za cizí ministr, ministrant, numero je dial. milistr t. (val.), milistrant Btch. 430 (dolnobeč.), ľumero t. a BartD. 109 (laš.).

Poznam. Ve žluna, z psl. žьlna, a žluva jsou různé přípony.

n a nn.

1. nn vyslovuje se většinou jako jednoduché n, na př. místo nádenník, kamenník, soukenník, zvonník, kominník atp. vyslovuje se obecně nádeník, kameník atd., a tak se i psává, dílem z pravidla. Podobně panna vysl. pana BartD. 13 (zlin.), kamenný vysl. kamené Btch. 430 (dbeč.) atd.

2. Místy však vyslovuje se nn náležitě, na př. vonný, ranný BartD. 30 (pomor.), súkenný t (záhor.), panna t. 51 (dol.). Výslovnost takovou dlužno předpokládati také v stč., kdež náležité nn velmi často správně se píše; na př. panna Kat. 46, Štít. ř. 47ᵇ, LékA. 141ᵇ atd., Ježíš pannyn syn Dět. Jež. 1ᵇ, řemeslo sukennyczye Rychn., subst. ſukennyczy Hrad. 113ᵃ, adj. ſukenne Ol. 1 Reg. 8, 13 atd.

3. Někde naopak místo n vyslovuje se nn, na př. słamenný, prútěnný, drevenný BartD. 34 (slov.). K takovému vyslovování ukazují též doklady staré: dřewěnný VelKal. 233, ſklenný t. 74, peníze měděnné t. 151, ſtřepiny hliněnné Br. Isa. 45, 9, báni hliněnnau t. Jer. 19, 1, wrata měděnná t. Isa. 45, 2, zed měděnnau t. Jer. 15, 20, olověnný t. Zach. 5, 7, dřewěnná t. Jer. 28, 13, koženné t. Num. 31, 30, v alembíku wolowěnném

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 8 měsíci a 20 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).