Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<371372373374375376377378379>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

Háj. herb. 393ᵃ, prowazy lýčenné t. 44ᵇ, slúpi ſtklenny Pass. 289, zrcadlo ſtklenne Vít. 3ᵇ, dárky ſtklenne Otc. 473ᵇ atd.; doklady jsou tak hojné, že o jejich významu nelze pochybovati, zajisté bývalo tu i znění nn. Změnilo se tu tedy n v nn, bezpochyby analogií: bylo náležité súkenný atp. a náležité dřevěný atp., a toto přijalo podle onoho koncovku -nný. Změnu tuto dlužno předpokládati zejména také v part. učený, mučený – *učenný, *mučenný, z čehož je potom učenník, mučenník: vczennik Hrad. 84ᵃ a j., v. vczenik OtcB. 54ᵃ (v OtcB. z pravidla tak), muczennyk DalC. 92 a j. Předpokládané zde učenný, mučenný upomíná na rus. pisan-pisannyj atd. a stsl. rečenъ-neizdrečenьno Wiedem. 139 – 140, ale historicky tvary tyto nesouvisí, t. j. nejsou původu stejného, z býv. -nьnъ; kdyby také č. -nný bylo z býv. -nьnъ, měly by se doklady toho vyskýtati též jiné, než jen v učenník a mučenník.

4. Obojí nn, i původní jako na př. v panna, súkenný, i podružné jako na př. v koženný, učenník, mění se dialekticky a porůznu v dokladech jednotlivých dále. Zejména v rn, na př. soukerný, dřevěrný, měděrný atd. Šemb. 31 (podkrk.), a podle toho také bernář t. z *bennář, bednář; – v dn, na př. padna m panna, Adna m. Anna, vadna m. vanna, povidnost m. povinnost, soukednej, prkednej, dřevědnej, kožednej, mědědnej ČČMus. 1863 (mýtské) a t. 1864, 51 (podkrk.), Šemb. 26; srov. mrus. vidnyj m. vinnyj weinsauer, a také viden m. vinen Ogon. Stud. 78 a Verchr. 62. Podobá se, že změna nn v dn je také v učedník, mučedník m. -nník, a ve zvieřednicě m. -nnicě; ale jisto to není, podle dokladů hojných a starých s -dlník, -dlnicě možná, že se tu dříve nějakou analogií vyvinuly tvary s -dln-, a z toho pak -dn-.

Cizí n.

V slovích přejatých cizí n z pravidla zůstává, na př. stč. nav stsl. navь mortuus z got. naus Uhlenb., – pánev ze sthněm. pfanna, – konev sthněm. channa ze střlat. canna, – nunvicě sthněm. nunna. střlat. nonna Mikl. Fremdw. 113 atd. Někdy však bývá změněno v souhlásku jinou. Zejména:

v m, na př. v slovech Mikuláš, kám, fermež a j. v. § 294; –

v l, na př. milistr, milistrant, lumero, v. § 295; Krumlov z Krum(e)nau, Plumlov z Blum(e)nau : Chrumnaw, Plumnaw Reg. IV; –

v ň; změna tato je nejhojnějśí a vyskytuje se v případech těchto:

1. Za cizí nk, ng, nch je české ňk, ňg, ňch. Doklady toho jsou mnohé stč. (v textech, ve kterých se n a ň rozeznává), a některé drží se dosud. Na př. (abecedně): Blaňka Háj. 319ᵇ, VelKal. 53 ą j., caňk Vel. Jg., cyňk na oku Háj. herb. 98ᵇ, daňk Blah. 233 (Blah. zavrhuje), Duryňk Háj. 54ᵇ, Duryňguow VelKal. 172, na faſuňcích Let. 994, fedruňk Háj. 425ᵃ, ffedruňk, Háj herb. Xᵇ, z Fraňk Háj. 319ᵇ, Fraňkſſtayn t. 442ᵇ mnoho ffreſuňku

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 8 měsíci a 17 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).